Hlavní obsah

Lidi z výpravy přepadli, měla jsem strach, říká o zkušenostech z Ria Češka

Neschovává se za fráze, co na jazyku, to řekne. Adéla Bruns bude na olympiádě v Riu obhajovat pro Českou republiku medaili z Londýna, kde v malorážce vybojovala třetí příčku. Jak vidí Brazílií, virus zika, finanční odměny, přepadení kolegů, je nervózní? „Těším se strašně moc. Když jsem dostala věci, cítím, že se to opravdu blíží, jde na mě docela cestovatelská horečka. Už se nemůžu dočkat, až budu balit kufry,“ přiznává mladá střelkyně.

Foto: Pavel Bittner

Adéla Bruns-Sýkorová bude v Riu obhajovat bronz z Londýna

Článek

Vybaví se vám v těchto dnech více bronzový Londýn?

Připadá mi to jako včera. Byl to pro mě neskutečný zážitek, pamatuju si celý den snad minutu po minutě.

Před čtyřmi lety jste neznala výši odměn za medaili, letos už máte informaci?

Ježišmarjá, ne. Nějak to neřeším. Člověka to možná ještě víc znervózní. Je mi to nějak jedno. Ani mi to neříkejte. Jsem docela trémistka, potřebuju se odbourat od všeho okolo a na něco si přijít, nemyslet na medaile, peníze, cokoli. Jen dělat to svoje, být v klidu. (Odměny pro české sportovce: zlato: 1,75 miliónu korun, stříbro 875 tisíc, bronz 525 tisíc).

Jak jste se uklidňovala v Londýně?

Zpívala jsem si. Kabáty, hlavně Malou dámu.

Pociťujete tlak od okolí?

No právě, to je ono. Střelba je strašně nevyzpytatelná. Já se necítím, že bych obhajovala nějakou medaili. V sezóně jsem byla jen jednou ve finále Světového poháru a tlak od okolí trochu cítím, není mi to moc příjemné. Lidé, co střelbu sledují, ví, že na medaili má každá holka, co je na palebné čáře. Budu ráda, když si střelím dobrý výsledek a pokud to bude stačit na finále, tím líp, a pokud na medaili, bude to úplně nejlepší. Ale nezaručuju a neříkám, že tam jedu pro medaili.

Jak s tlakem bojujete?

To je pro mě novinka, v Londýně se o mě nikdo nezajímal, všichni řešili Katku Emmons, teď to bude horší, tlak médií asi bude. Musím na něco přijít.

Střelnici v Brazílii jste už vyzkoušela, jaké máte dojmy?

Byli jsme tam v dubnu na Světovém poháru. Střelnici jsme viděli, připravené to zhruba bylo, snad se to nějak zlepší. Co bylo špatné, byla doprava.

Půjdete se podívat v Riu po památkách, plážích?

Ne. Už jsme tam byli, už tam nechci. Měla jsem hrozný strach, nebrala jsem si kabelku, nic. Dost lidí ze střelecké výpravy přepadli, měla jsem strach. Ve skupince jsme šli na Krista a na Copacabanu, ale už tam nepůjdu. Už mě tam nikdo nedostane. Budu jen ve vesnici a dívat se na sporty.

Přepadli?

Třeba do jedné slečny žduchli, upadla a vzali jí celý batoh. Doklady, peníze, mobil, všechno. Jednomu trenérovi strhli z krku zlatý řetízek. Nelíbilo se mi to.

Věříte organizátorům?

Něco jsem četla, že pro sportovce budou sportoviště snad nějak zajištěná, ale že nemůžou garantovat bezpečnost turistů.

Na něco se ale těšíte, ne?

Na celou olympijskou vesnici, atmosféru, jak to bude všechno probíhat, všichni se zdravit v jídelně, protože budeme mít stejné oblečení, na to se strašně těším. I na to, že se dostaneme fandit, třeba na plážový volejbal, normálně jezdíme jen po střelnicích. Autogramy nějak nepotřebuju, ale když někoho uvidím a bude se chtít vyfotit, když bude dotyčná slavná osoba ochotná. Třeba v Londýně si vedle nás sedla Serena Williams, to jsme se vyfotili hned.

Nekonečné téma je virus zika, jaký je váš pohled?

Budu se snažit dělat všechno proto, abych ziku nedostala. Na druhé straně jsme tam byli v dubnu, komár mě štípnul, na testech jsem byla a zika žádná. Navíc jsme tam žádné komáry neviděli, měli jsme tunu repelentů. Podle mě je to nafouknuté. Strach nemám. Podle mě to bude v pohodě, ještě bude zima.

Reklama

Související témata: