Oštěpařská škola? Spíš výjimeční jedinci

Pouze Česko mělo v Londýně při mužském i ženském finále ve hře zlaté želízko, byť v podobě Vítězslava Veselého nenaplněné. Od Zátopkové přes Železného po Špotákovou sahá tradice této disciplíny. Lze mluvit o české oštěpařské škole?

„Vynikající trenéři jsou po celém světě. Ale když je teď nejrychlejší Bolt, tak se tvrdí, jak mají být všichni sprinteři vysocí. Když vyhrála Bára, tvrdí se, že jsem nejlepší trenér. Ale já se na to tak nedívám," odmítá trojnásobný olympijský šampión přehnanou chválu.

V čem tedy tkví česká síla? „Umíme vyprodukovat z mála maximum, v tom jsme dobří. Ale jsem přesvědčený, že kdybych byl v Číně nebo ve Finsku, tak bude mnohem větší šance vybrat si správné lidi, než dlouho čekat na jednu osobu," říká Železný.

Přesto se ten správný talent čas od času objeví, pak už je důležité ho jen včas zachytit. To je případ letošního mistra Evropy Veselého, který už málem s oštěpem končil, než se dostal do trenérských rukou Železného. „Na začátku musejí být výjimeční jedinci, aby to dotáhli až do konce, na výsluní v podobě medaile," ví světový rekordman.

„Ale ten potenciál v lidech asi je, možná je somatotyp v české kotlině ideální, jde o to, aby s oštěpem začali," tvrdí Špotáková, která si jednu z disciplín sedmiboje, jemuž se do té doby věnovala, vybrala teprve v 21 letech. „A první medaili jsem udělala v 25 letech, Víťa v 29. Když je vám sedmnáct, všude se mluví o penězích a vy víte, že v oštěpu ten úspěch může přijít až za deset let. To je strašně dlouhá doba, takže trpělivost je důležitá," ví Špotáková.

Současná generace má hlavní pojítko v osobě Železného, který má své skupině všech pět českých elitních oštěpařů. „Když přijdu na stadión a Honza je tam se mnou, holky vnímají, že máme jako Česko velkou oštěpařskou sílu. Přidává nám, že se nás bojí," všimla si Špotáková.