Článek
"S kocourem Vavřincem mě spojovali už spolužáci na škole, takže jsem si později řekl, proč se s ním nedat dohromady a reklamní práva jsem od akademické malířky Věry Faltové koupil, takže se sympatický kocour objevuje například i na hlavičkových papírech," říká s úsměvem Tomáš Vavřinec. V mnohém si jsou skutečně podobní, především v přemýšlivosti, vynalézavosti, zarputilosti i optimistické a pohodové povaze.
Od poloviny osmdesátých let se Tomáš Vavřinec pohyboval kolem rychlých aut. "Nejprve jako mechanik AMK Praha 3-Žižkov. Zkušenosti mechanika se mi ohromně hodily i při závodění. Užije se sice spousta legrace, ale především to je o rychlosti, přesnosti a spolehlivosti, což jsou vlastnosti, které oceňuji i jako podnikatel a člen pražského zastupitelstva," říká vážně Tomáš Vavřinec.
Závodil na okruzích a zejména v kopcích. Ve sbírce má tituly mistra republiky, spoustu pohárů, které vybojoval ve více než pěti stech závodech. První závod do vrchu vyhrál v roce 1990 v Bánovcích se Suzuki Swift. "Nejcennější jsou dva tituly mistra Evropy z kopců. Italské Rieti, Rechberg, Šternberk, to jsou tratě mého srdce," vypráví s trochou nostalgie v hlase. Při závodění a podnikání stihl vystudovat právnickou fakultu UK v Praze. Toho využívá i jako předseda právní komise FAS Autoklubu ČR.
Bez adrenalinu nezůstane
V automobilovém sportu se stal jednou z českých legend. "Skončil jsem z časových důvodů a protože jsem zvyklý všechno dělat na sto procent." Podnikatelské aktivity spojené s pořádáním akcí jako Prague Prix, Miss Letní Prahy, Miss Motorsport, tenisové turnaje a soutěže pro děti a mládež zaberou také hodně.
"Navíc se věnujeme charitativním akcím, k nimž patří například finanční dar na léčbu Lucinky Šimrové, kterou srazil autem opilý lékař. V neposlední řadě mám povinnosti jako zastupitel Hl. města Prahy. Nechci patřit k těm, pro které tahle práce končí úspěšnými volbami. Na závodění jsem neměl dost času a jezdit pod stupni vítězů, jako loni, kdy jsem skončil absolutně čtvrtý, to prostě nechci," vysvětluje důvod svého odchodu ze závodění.
Prodal některé svoje firmy, úspěšnou Lancii Delta Integrale, ale pořádání zmíněných akcí se věnuje dál. "Rozhodně mi neubylo práce, naopak, protože tomu, co jsem si nechal, se věnuji o to intenzivněji," zdůrazní.
A jestli existuje naděje, že by kocour Vavřinec ještě usedl za volant rychlého automobilu? "Nevím, nic nechci slibovat... Pokud by k tomu došlo, musel bych být přesvědčen, že se vrátím tam, kde jsem končil, tedy do špičky. Bez adrenalinu a rychlosti nezůstanu. Konečně si stihnu dodělat pilotní průkaz. Létání je snad ještě krásnější než závodění v autě," rozloučí se Tomáš Vavřinec.
