Článek
Verner patřil k úspěšným jezdcům od 60. let minulého století. Opakovaně startoval ve finále MS týmů po boku Antonína Kaspera st., Luboše Tomíčka, Jiřího Štancla a dalších plochodrážních es.
Na stupně se dostal v domácím mistrovství, ale i při prestižní Zlaté přilbě. V roce 1969 si tam připsal třetí místo a druhý hned za slavným Dánem Olem Olsenem byl o rok později.
"Celý plochodrážní svět ztrácí velkou osobnost. Míla Verner se během své závodní kariéry dokázal prosadit mimo jiné i na stupně vítězů závodu o Zlatou přilbu. Jako trenér dovedl naše jezdce k mnoha úspěchům včetně medailí ze závodů MS a ME," uvedl Moravec na Facebooku.
Verner pak funkcionařil, a to v letech, kdy docházelo k velkým proměnám v plochodrážním světě. "Hodně pomohl, aby se Praha v devadesátých letech stala stálým pořadatelem závodu seriálu Grand Prix," uvedl Petr Ondrašík, dlouholetý šéf z pražské Markéty, dějiště tradičních velkých závodů.
Sám pamatuje bohatýrské doby závodů s legendami. I s Vernerem. "Poznali jsme se pořádně až v reprezentaci v jugoslavské Radgoně, kde se kdysi závodilo na dlouhém oválu. Byly to nezapomenutelné časy," vybavil si Ondrašík.
Verner působil v plochodrážní komisi motocyklové federace FIM dlouhá léta, po skončení mandátu byl jmenován jejím čestným členem.
Letos také zemřel jeho synovec, devětašedesátiletý Václav Verner. Do plochodrážní rodiny Vernerů patří také další Miloslavův synovec Jan a vnuk Filip Šitera.
