Hlavní obsah

Arogantního gentlemana obdivoval už od dětství, teď s ním klábosí a bojuje o slávu

Dere se mezi elitu. Velice rázně a nebojácně. Tři účasti stačily českému jezdci Martinu Prokopovi, aby se prosadil mezi špičku pilotů v nejprestižnější kategorii Rallye Dakar. S Fordem Raptor skončil mezi rok sedmý, letos sní o ještě lepší příčce. Organizátoři jej zařadili mezi deset hlavních favoritů a už ani největším hvězdám soutěže není ukradený.

Foto: Sport.cz

Martin Prokop se speciálem Ford v peruánské poušti.

Článek

Prokop je bývalým juniorským mistrem světa z automobilového šampiónu, který byl až do roku 2015 jeho hlavní náplní. Nejlépe skončil čtvrtý v Argentině 2012. O čtyři roky později přestoupil k maratónským soutěžím. V premiéře na Dakaru 2016 byl čtrnáctý, o rok později jedenáctý a minulý rok sedmý.

„Nechci být na Dakaru jen jako účastník. Nikdy žádný Čech nebyl v první pětce. To je cíl! A jednou bych se chtěl pokusit o stupně vítězů. Ale vážně až jednou," směje se Prokop při vědomí, že na bitvu o titul šampióna Dakaru nemá zkušenosti.

„Dakar není jen o tom, že člověk sešlápne plyn. Jsou úseky, kde jsem se vážně zlepšil. Jenže ti nejlepší to umí všude od rána do večera. A o stupně vítězů se rvou, není to tak, že na někoho zbydou," vypravuje Prokop.

Když s dálkovými soutěžemi začal, byl pro elitu vzduch. Jen starý známý Al-Attíja se občas zastavil. Ale kupříkladu Carlos Sainz, dvojnásobný mistr světa v rallye a dvojnásobný král Dakaru českého borce ignoroval. „Pozdravil, a to bylo všechno," vzpomíná Prokop na šestapadesátiletého rodáka z Madridu přezdívaného El Matador.

„Byl mým vzorem už v dětství. Obdivoval jsem jeho gentlemansky arogantní chování. Je to pan jezdec. I mámě se líbil ze všech jezdců nejvíc, byl to vždy frajer," směje se Prokop při vyprávění o charismatickém borci, který si doma vysloužil Zlatou medaili Královského řádu.

Ale i španělský pilot už českého jezdce zaregistroval. „Každé ráno přijde, opře se o auto a vykládáme si. O jeho synovi ve formuli 1, o rallye, o závodech. Je ro projev respektu a důkaz, kam jsem se s týmem posunul," lebedí si Prokop. „Je to jeden ze splněných snů. Ale pořád se stydím vyndat telefon, s Carlosem se vyfotit a poslat snímek mámě," směje se Prokop.

Auto si upravil podle vlastního přání, tudíž je dravější, má nízko položené těžiště. V rámci přípravy absolvoval i Světový pohár dálkových soutěží čítající jedenáct dílů. Čtyřikrát skončil rodák z Jihlavy na stupních vítězů, ve Spojených arabských emirátech vyhrál a celkově byl druhý. „Už si z nás nikdo nedělá srandu. Auto po všech úpravách nepřipomíná gazík, jako v minulosti. Protivníci z nás mají strach," říká hrdě Prokop.

Reklama

Související témata: