Článek
"Už jsem se těšil, až to skončí," přiznal pětačtyřicetiletý šéf stáje KM Racing v rozhovoru se spolupracovníkem ČTK. S výsledkem byl ale spokojený. "Během celé soutěže jsme dojížděli relativně včas a pohybovali se v popředí startovního pole, což je radikální rozdíl proti tomu, když se jezdí na chvostu a přijíždí se v noci nebo až ráno. Pak se člověk nevyspí a nic nestihne na autě udělat. V tom má špička výhodu," uvedl Macík.
Řidič kamionu Liaz si po soutěži pochvaloval, že mu vydržela technika. "To je veliký pokrok, protože auto vydrželo těžký a dlouhý závod a nemuseli jsme na něm tady zase tolik dělat. V kontextu mého cíle skončit do pátého místa musím být spokojený. Všechny šrámy se tak budou lépe hojit, než kdybych byl někde dole a ještě pomlácený," řekl.
Na pomyslný bronz ztrácel Macík zhruba sto minut. "Dakar jsme odjeli bez výrazných ztrát, takže si myslím, že k lepšímu umístění nám chybělo, že se soupeři nedopouštěli velkých chyb a neopustilo je štěstí. Poslední dny jsme se snažili od třetího Nizozemce Van Vlieta s ginafem odpoutat, ale držel se nás jako klíště," uvedl řidič posádky, v níž byl ještě zkušený navigátor Josef Kalina a mechanik Jan Bervic. "My jsme ztratili hlavně kvůli defektům pneumatik. S tím se nic nenadělá, ale posunulo nás to pokaždé o nějakou tu desítku minut od absolutní elity," řekl.
Na úrovni amatérů
Tu představuje ruský tým Kamaz Mastěr, jehož piloti Čagin a Kabirov si to rozdali o prvenství a prvně jmenovaný triumfoval už pošesté. "Myslím, že když se sejde spousta okolností, což je pravděpodobnost víceméně náhodná, tak se s nimi dá nějakou chvíli držet krok. To ale může svádět k naivním představám, kterými se asi nechali unášet jezdci některých českých týmů. Možná to jde prvních pár dnů, ale určitě ne dva týdny," poznamenal šéf tiskárny v Sedlčanech.
Síla Rusů je podle něj v připravenosti. "Tím eliminují problémy, které potkají každého. Fungují jako naprosto profesionální tým. Každé ze tří aut má svoje mechaniky, piloti bydlí v hotelu, jedou podle přesného drilu, mají servisní plány, auta vyvíjejí deset let," vyjmenoval Macík.
On sám každý večer ulehal v bivaku do svého stanu a na autě s týmem pracuje tři roky. "My jsme na úrovni amatérů, kteří se v autě vrtají u nás ve vepříně. Oni naproti tomu fungují asi jako když v bývalé NDR vyráběli vrcholové sportovce. Mají s sebou fitko, maséra, fyzioterapeuta, dietologa. S takovým programem se nedá soupeřit, zvláště když u nich nejsou problém peníze," podotkl.
Dakar v Jižní Americe už nepojede
Zbytek početného pole českých kamionů, vedle Macíkovi liazky představované čtyřmi vozy Tatra, nedojel do cíle. Čtvrtý v cíli prý takový scénář očekával. "Problém je v tom, že týmy nebyly dobře připravené a auta nebyla dostatečně otestovaná. Někdo je mladý a příliš sebevědomý, někdo zbytečně rychlý, a to se na výsledku v takové soutěži, jako je Dakar, musí projevit, protože pak se člověk těžko může udržet vepředu," uvedl Macík na adresu Aleše Lopraise, Tomáše Tomečka či Marka Spáčila.
Svou vlastní budoucnost vidí Macík hlavně v linii stáje KM Racing. "Mám představu stáje s více motocykly a čtyřkolkami a nějakým osobákem. Nemyslím, že bychom se měli specializovat jen Dakar, otvírají se možnosti na soutěžích typu Baja. Chceme být vidět, ne se chvástat. Já osobně se Dakaru nezbavím, ale v této chvíli nejsem schopný říct, v jaké budu roli. Pokud se pojede opět v Jižní Americe, tak v kamionu sedět nebudu," řekl Macík, podle nějž už se nemá soutěž v této zeměpisné lokalitě kam posunout. "Pokud se ale Dakar vrátí do Afriky, tak je možné všechno," dodal Macík.
