Světový rekordman je na dně! Hvězdný rebel nemá ani na nájem

„Jsem zvědavý, co budou dělat. Vyhodí nás všechny, kteří nemají na nájem, na ulici?" rozpovídala se švédská legenda pro Göteborgspodden.

Pětapadesátiletého rodáka z Göteborgu v posledních letech živily různé projekty spjaté s jeho firmou Sjöberg 242 AB týkající se televizní produkce, knižního vydavatelství či přednáškové činnosti. Pandemie však celý jeho byznys smetla. Navíc se na něj nevztahuje vládní podpora.

„Teď není žádná práce. Samozřejmě nejsem v této situaci sám, ale nejsem zahrnutý do vládního programu podpory. Fakt, že jsem investoval do vlastních nápadů, nemá pro lídry naší země žádnou cenu. Nemám žádný příjem a docela velké náklady. Měl bych platit nájem, splátky a složenky. Ale nemůžu," stěžuje si atletická legenda s tím, že jí hrozí vystěhování z bytu.

Po slavné závodní éře tak zažívá další pád. O svém bouřlivém životě se před pár lety rozepsal v autobiografické knize „Co jste neviděli", která způsobila velký poprask především tím, že v ní obvinil renomovaného kouče a svého nevlastního otce Viljo Nousiainena ze sexuálního zneužívání.

Sjöberg vybojoval olympijské stříbro v roce 1984 ještě coby teenager, o tři roky později už se stal světovým rekordmanem, když ve Stockholmu překonal laťku ve výšce 242 centimetrů. Z čela rekordních tabulek jej sesadil až fenomenální Kubánec Javier Sotomayor, jenž postupně skočil 243, 244 a 245 cm.

I když na vysněné olympijské zlato nikdy nedosáhl, z letních her vlastní tři medaile (dvě stříbra a jeden bronz), jednou triumfoval na mistrovství světa a celkem čtyřikrát ovládl halové ME.

Stejně jako ke skvělým výsledkům měl ale blízko drogám, alkoholu a dalším neřestem, které se staly jeho prokletím.

Vábení drog nikdy nedokázal úplně odolat a podstoupil kvůli tomu hned několik léčebných kůr. Ta poslední, šestiměsíční, skončila právě v době, kdy začínala ve světě propukat koronavirová pandemie.

„Čistě osobně jsem se nikdy necítil lépe. Měl jsem období, kdy jsem byl totálně zlomený a uvědomil jsem si, že jsem zahodil to, na čem jsem deset let pracoval. Šest měsíců jsem věnoval tomu, abych svůj život napravil, utratil jsem při tom ale všechny svoje úspory. Čekalo na mě skvělé jaro, měl jsem spousty zakázek, diář jsem měl plný. Jenže to je teď všechno pryč," posteskl si.