Článek
Po odpadnutí Bulharky Stambolovové jste spolu s Ruskou Davydovovou největšími favoritkami šampionátu. Říkáte si, že šance na medaili je velká?Hejnová: Prořídlé je startovní pole dost, ta šance je obrovskáRosolová: Souhlasím, budeme bojovat, abychom byly obě na bedně a ukázaly světu. Nebo aspoň Evropě.Hejnová: Světu tady asi tolik ne…
Formu už jste během letošní sezóny ukázaly výbornou…Hejnová: Pro mě je letos vrcholem olympiáda, k ní by měla forma stoupat, ale bez medaile bych tady byla zklamaná.Rosolová: Jsem zvědavá, jestli zopakuju běh z Vyškova, ale snad už to nemůžu pokazit jako na Odložilovi. Je nás tu asi pět, co můžeme mít medaili.
I myšlenky na zlato máte?Hejnová: Šanci na vítězství určitě cítím, klidně můžu vyhrát.Rosolová: Byl by to hezký začátek, po třech závodech na překážkách hned vyhrát… Ale nedokážu odhadnout, kolik sil by mi zbylo na finále.
Zuzko, vy už jste v pozici spolufavoritky zažila před dvěma lety v Barceloně.Hejnová: Tehdy jsem měla první šanci, byla jsem mladá a nezvládla to psychicky, teď by to mělo být v pohodě. Navíc letos je pro mě vrcholem olympiáda.
Můžete si dovolit pošetřit v rozběhu síly?Rosolová: Já nevím, přece jen to není hladká čtvrtka, abych ostatní předbíhala v konci, asi se budu muset zeptat Zuzky.Hejnová: Zuzka neporadí. (úsměv) Překážky se nedají běžet tak, že zatáhnete v konci, maximálně vypustíte posledních 80 metrů, ty už nehrají takovou roli.
Můžete si jako dvě tréninkové kolegyně při závodě v něčem pomoct?Rosolová: To spíš pomůže třeba svazu, že tam má dvě české naděje a když jedné se to nepovede, zbývá druhá.Hejnová: Atletika je individuální sport, je jedno, že jsme na startu dvě. Tam jsme soupeřky, co chtějí medaili, i když spolu denně trénujeme.
Přihlášeny jste i na štafetu, kterou jste původně kvůli náročnému programu nechtěly běžet. Změnily jste názor?Rosolová: Přihlásili nás…Hejnová: My s tím moc nesouhlasily, já se domluvila se šéftrenérem, že rozběh nepůjdu, až když holky postoupí, tak finále.Rosolová: Kdybych postoupila na překážkách do finále, taky bych si ráda pak odpočinula. Před olympiádou nechci riskovat.
Zuzko, vy jste Helsinky zažila už před sedmi lety při mistrovství světa, byl to váš první velký seniorský šampionát. Jak na něj vzpomínáte?Hejnová: Moc jsem toho tehdy neviděla, schovávala jsem se v kapuci. Pamatuju si chlad a zimu jako všichni ostatní, pozitivních zážitků moc nemám. Sice jsem běžela semifinále, ale žádný super čas. Na druhou stranu se člověk rád vrací do míst, kde už někdy byl.
Teď jste i na nečas připraveny?Hejnová: Já si bohužel nechala péřovou vestu doma…Rosolová: Já mám rukavice a čelenku na uši, vzala jsem si i mikinu navíc.
