Článek
Byl to pro vás bezproblémový vstup do šampionátu?
Jsem spokojený, protože jsem se trochu bál tu běžet, celou dobu jsem trénoval na mondu na Olympu a tady je palubovka. Bál jsem se, co to se mnou udělá, jestli se nedostanu blízko k překážce. Ale v hlavě jsem si řekl, že jsem to zvládl před čtyřmi lety v Paříži i letos v Düsseldorfu, kde jsem běžel první závod a byl to trochu letecký den. Nemám se na co vymlouvat, věřím, že v semifinále to bude ještě lepší.
Boj o finále je na programu už dnes před půl pátou.
Trenér mě zase dokázal skvěle připravit, nebolí mě ani achilovka, koleno, záda… Rozběh jsem se bál rozběhnout na plné pecky, když jsem viděl Petra Peňáze, jak spadl. Ani nevím, jak běžel Martin Mazáč.
S časem 7,90 nepostoupil.
Ani favorité neběželi nic moc, Dimitri Bascou běžel 7,65, i když vypouštěl. Tady je to trampolína na druhou, měl jsem strach, aby mě to nekoplo pryč, ale zvládl jsem to, hrozně se mi ten povrch líbí.
Neměl jste obavy, abyste v domácí atmosféře nebyl přehecovaný už v rozběhu?
Bál jsem se. Ale jak jsem byl ve svolavatelně, představili nějakého Čecha a najednou byl aplaus. Hrozně mě to nabilo energií, těšil jsem se, až přijdu a začnu mávat. Užíval jsem si, mám takovou atmosféru rád. (kolem prochází nizozemský překážkář Gregory Sedoc a Svoboda mu gratuluje k postupu) Slyšeli jste moji angličtinu, kluci? (směje se) Kde jsem skončil?
U atmosféry a plánů na semifinále.
Takže věřím, že v semifinále se dá běžet pod 7,60 a dá se bojovat o neuvěřitelné věci.
