Článek
A tak se už na počátku druhé poloviny září dá pomalu začít bilancovat.
Liga? Desetibodová ztráta na vedoucí Slavii a pouhá dvě vítězství. Proti Zlínu, který ještě nezískal jediný bod a brněnskému nováčkovi Artisu. Ani jeden výkon z kategorie vyloženě suverénních, jaký byste od top mančaftu v zemi očekávali.
Ba naopak, což demonstruje i čerstvá historie. Prohra s Olomoucí, šťastná remíza s Hradcem. To je prostě málo.
Evropa? Senzační obrat s Crvenou zvezdou Bělehrad, na který by se za normálních okolností dlouho vzpomínalo. Smazání tříbrankové ztráty zvenku. Snová premiéra Radoslava Kováče. Záblesk lepších časů, doufalo se v Plzni. Zatím pohříchu jediný opravdu povedený duel sezony.
Jenže Union se rovnal krutému nárazu do reality.
Viktoria, která v předchozí edici Evropské ligy neprohrála po devadesáti minutách ani jeden zápas, byla ve všem o dvě třídy horší. Trápila se v rozehrávce, vzadu kupila hloupé individuální chyby, všude byla pozdě. Dopředu byla víceméně bezmocná.
„Proti nám byl soupeř, na kterého jsme absolutně nestačili,“ uznal trenér Kováč.
Notně kvalitní a z domácí soutěže rozjetý, nutno doplnit. Jenže to Viktorii jen těžko omlouvá. Sotva plnila roli sparingpartnera, což si kouč i hráči dle pozápasových vyjádření velmi dobře uvědomují.
Jenže… jak z toho ven?
Po špílech českých týmů v pohárech je fotbalový nadšenec obvykle schopen identifikovat hlavní příčiny krachu. Tu nezahrál dobře bek, tady se projevila kvalita soupeře…
V případě souboje Plzně s Unionem byste ale podobných maličkostí našli, že by to vydalo na knihu. Chyby kupící rozehrávka, neexistující nabídka vepředu, příšerné bránění brejků, nedostatečná intenzita, oproti soupeři zdánlivé kondiční manko…
Správně prohlásil trenér Kováč, že na Slavii v neděli musí Viktoria hlavně přežít. Pak následuje reprepauza. Tři týdny, během nichž se Plzeň už prostě musí zvednout. Vymlátit z jednotlivých plejerů špatné návyky, zbavit se naučené defenzivy na riziko. Od základů, pevné obrany, vystavět něco, co alespoň připomíná špičkový ligový tým.
Jinak bude ligový odstup od čela i pohárových příček jen narůstat. Evropské prohry přibývat. A pozice Kováče, jakkoliv těžká šichta jej čekala při příchodu, postupně slábnout.
Plzeň se musí upínat k reprezentační pauze, aby zachránila celý ročník.
Jakkoliv to vzhledem k předsezónním ambicím zní nemístně, taková je teď na západě Čech realita.
