Hlavní obsah

Žádné pochyby! Rosolovou zranění nezastavilo, teď půjde za svým snem

Michal Osoba (Londýn)Sport.cz

Dva týdny žila Denisa Rosolová v lehké nejistotě. Vydrží poraněný stehenní sval z mítinku v Táboře zátěž mistrovství světa? Po rozběhu čtvrtky překážek na Londýnském stadiónu se jí mohlo ulevit. Nejen že ji noha nebolela, ale vcelku hladce si v posledních desítkách metrů finišovala pro přímý postup do úterního semifinále.

Foto: Ivana Roháčková

Denisa Rosolová v rozběhu čtvrtky překážek na mistrovství světa v Londýně.

Článek

Stehno vydrželo?

Stehno je dobrý, na tu rychlost stačí. Říkala jsem si, že to nesmím přehnat už v rozběhu, protože by mi pak mohlo dojít. Ale rozběhla jsem to až moc volně.

Nepanikařila jste, že soupeřky jsou v polovině závodu až moc daleko?

Ne, já věděla, že postoupím. S trenérkou jsme si řekly, že bych to neměla přepálit, ale běžela jsem až moc rozvážně. V závěru jsem musela hodně stahovat, ale v konci jsem ještě síly měla. V semifinále už to musím zkusit, tam není na co čekat.

Neměla jste pochybnosti, jestli vaše noha závod zvládne?

Neměla. Ode dne, kdy jsem se zranila, jsem věřila, že to bude dobré. A hlava udělá hodně, když věříte, tak to prostě jde, já si nepřipouštěla, že by noha nevydržela. I když mi Eliška (Klučinová) říkala, že kdyby náhodou, ať to klidně zabalím, tak jsem věděla, že do cíle určitě doběhnu, něco jiného je mítink v Táboře a něco mistrovství světa.

Běžela jste ve druhé dráze, všechny soupeřky jste měla před sebou.

Mně to nevadí, na normálním stadiónu by to byla první dráha, tady jich je naštěstí devět. Akorát jsem si hlídala, abych běžela na vnějšku a nemohli mě diskvalifikovat za přechod překážky jako se tu řešilo před pěti lety na olympiádě.

Čas 55,41 byl letos váš nejlepší. Máte z něj radost?

Věřila jsem, že můžu běžet ještě maličko rychleji, ale s tím pomalým začátkem to nešlo. Tak třeba v semifinále.

Na něj máte jaký plán?

Probojovat se do finále, to je velký sen, ale musím si za ním jít. Nemůžu přece jít do semifinále s tím, že mi to stačí. Kdybych si na něj nevěřila, nejsem tu.

Co by pro vás znamenalo, kdybyste se po zdravotně nelehké sezóně mezi nejlepší osmičku kvalifikovala?

Hodně velké zadostiučinění. Celý rok jsem věděla, že jsem na tom dobře, i v hale. Povedlo se mi zhubnout, zrychlit, ale pak přišel Bělehrad (pád a zranění na halovém ME) a musela jsem se hrabat od začátku. Byla jsem ráda, že jsem brzy zaběhla limit, dala jsem si závodní pauzu, přitrénovaly jsme a bylo to v pohodě.

Jak rychle bude třeba běžet na postup do finále?

Na olympiádě to bylo 54,99, tady to může být klidně 54,50. Každý rok je trochu jiný, soupeřky jednou běží skvěle, jindy to pokazí.

Reklama