Hlavní obsah

Zvyšujeme efektivitu běhu

Efektivitu bychom mohli popsat jako schopnost s minimálním využíváním daných prostředků dosahovat maximálního výkonu. V praxi by to mohlo znamenat moc nedýchat, moc nehýbat nohama, moc se neunavovat, a přesto rychle běžet vstříc cíli. Ale neznamená. Kromě hodnot VO2 max vstupují do hry také mocné síly v podobě okysličování pracujícího svalstva nebo čistého běžeckého stylu. Podívejte se, jak můžete zvýšit svou efektivitu a být ještě lepší, ještě rychlejší!

Foto: Profimedia.cz

Takto prý vypadá nejefektivnější běžec světa: Zersenay Tadese.

Článek

Na úrovni efektivity hraje velkou roli okysličování. Sportovci se všemi možnými (i zakázanými) prostředky snaží, aby bylo okysličování maximální a maximálně rychlé. Trénink ve vysokých nadmořských výškách nebo ve speciálních kyslíkových stanech pro zmnožení červených krvinek, krevní infuze, užívání EPO... Vše slouží k jednomu účelu: Být lepší oxidátor.

Jedna věc je vitální kapacita plic, tzn. kolik vzduchu do sebe dokážeme na jeden nádech dostat, a druhá VO2 max, tzn. kolik kyslíku z nadechnutého vzduchu dokážeme maximálně využít. Vyšší level ovšem spočívá v tom naučit svoje svaly tolik kyslíku nepotřebovat. Vědci ve Španělsku testovali různé špičkové běžce a dospěli k názoru, že nejekonomičtějším, nejefektivnějším běžcem světa je Zersenay Tadese z Eritrey (držitel světového rekordu na půlmaratónu 58:23). Ten prý na jeden kilometr běhu spotřebuje pouze 150 ml kyslíku na kilogram tělesné hmotnosti, což by mělo být o třetinu méně než u maratónce schopného běžet 42 195 metrů pod 3 hodiny.

Pokud tedy budou mít dva běžci stejné hodnoty VO2 max, pak to ještě neznamená, že poběží stejně. Rychlejší bude ten, jehož běh bude efektivnější, tj. se stejnými prostředky dosáhne lepšího výkonu.

Jak zlepšit efektivitu? Existují v podstatě čtyři cesty:

1) Nejjednodušší cesta jak zlepšit efektivitu je hodně běhat. To platí ale pouze do bodu, kdy už více kilometráže za den, týden nelze zvládnout bez navýšení dalších rizik. Pak musí přijít ke slovu jiné způsoby.

2) Efektivita je hodně provázána s běžeckým stylem. Čím čistší je váš běžecký styl, tím méně energie se neúčelně ztrácí a tím je běh efektivnější. Studie ovšem naznačují, že není dobré neustále křečovitě hlídat správný styl ‒ úhly dopadu chodidel na podložku, úhly rukou v lokti, úroveň zapojení tělesného jádra, sevření dlaní... Lepší je kromě stylu také svědomitě pracovat na silovém a mobilizačním tréninku (strečink, kompenzace) a k závodům nastupovat s vypilovaným stylem, ale uvolněný.

3) Síla a rychlost kontrakce svalů hraje také důležitou úlohu. Zdá se, že plyometrická cvičení (výbušná síla) budou nevyhnutelná, chcete-li s efektivitou opravdu pohnout. Dolní končetiny, soustava svalů, kostí a šlach pracují jako pružina. Čím rychlejší a silnější pružiny máte, tím máte vyšší efektivitu běhu. Studie ukazují, že cvičení výbušné síly může hned zpočátku přinést zlepšení kolem 3 %.

4) Existuje ještě jeden způsob, jak si lze pomoci. Ten je ovšem předmětem vášnivých diskuzí, protože snižuje potřeby svalů vzhledem na okysličování čistě na chemické bázi. Řeč je o dusičnanech, které u člověka zvyšují výkonnost. V současnosti je asi nejopěvovanější přírodní zdroj dusičnanů šťáva z červené řepy. Opakovaně se prokázalo, že podávaná krátce před výkonem může znatelně pomoci. Mít ale výsledky závislé na dostatečném přísunu zeleninové šťávy je kromě jiného i trochu nepraktické. (Červenou řepu jsme v redakci už taky zkoušeli: Brighton Marathon - za královnu a za dvě láhve piva!) Takže spíše doporučujeme využít body 1-3.

Reklama

Související témata: