Článek
Zejména buňky pro závodníky a servis jsou nadstandardně vybavené. „Přišlo mi to zvláštní. Normálně tam máme jen stojany na lyže a věšáky na bundy. Tady je to ale vyloženě zařízený pokoj. Zejména na postele jsem docela koukal, a když si můžu lehnout, proč bych si nelehl," prohlásil s úsměvem Michal Krčmář.
„Všude jinde je zázemí u střelnice pojaté jen jako suchá převlíkárna, tady jsou k dispozici nejen postele, ale i skříně, židle a sprchový kout se záchodem, což je luxus jinde nevídaný. Logiku to ale má, armáda si tady prostě udělala kasárna," vykládal Michal Šlesingr, mezi českými reprezentanty jediný pamětník předchozího šampionátu v Hoch -filzenu.
Vzpomínky jsou pořád živé
„Patřil jsem tehdy mezi nejmladší. Letos jsem věkově už na opačném pólu, i když ještě ne úplně za kmeta. Pořád je tam ještě držák Ole Einar," říkal 34letý Šlesingr s odkazem na o devět roků staršího Nora Björndalena.
V roce 2005 bral v Rakousku zlato ze závodu na 20 km Roman Dostál, který se na místo činu vrátil jako komentátor České televize. „Vzpomínky jsou pořád živé, ale vypadá to tady už úplně jinak. I biatlon u nás je vnímám odlišně než tehdy," tvrdil.
Před dvanácti lety v Hochfilzenu na MS závodil i současný trenér žen Zdeněk Vítek. „Dřív to tady byl malinký areál, kde jsme podle kouře z komína určovali směr větru. Ten jediný zůstal, jinak se všechno rozrostlo a zázemí pro závodníky je poměrně komfortní. Někdy možná až na úkor funkčnosti, protože bílý ubrus na stole, kam pokládáme krabice s náboji, zrovna ideální není," srovnával Vítek.
