Článek
V sobotu při závodech v Jablonci nad Nisou stál na střelnici minimálně na dlouho naposledy. Jak se česká reprezentace srovná s ohlášeným odchodem šéftrenéra, jenž vyhrál tři ze čtyř dosavadních ročníků ankety Trenér roku napříč všemi sporty?
„Nikdo jiný takový tady není, rozhodně bude chybět. Výsledky, které jsem dosáhl, jsou z poloviny jeho práce,“ neskrývá trojnásobný medailista z her v Soči Ondřej Moravec.
V čem byl největší přínos devětatřicetiletého kouče? „Měl obrovský charakter a charisma. Nebál se důležitých rozhodnutí, uměl vzít tu tíhu na sebe, čímž strašně moc odlehčoval hlavním trenérům i nám sportovcům,“ vypráví stříbrný olympijský medailista ze sprintu Michal Krčmář. „A ze všech trenérů byl největší psycholog, v tom je nepostradatelný,“ přidává Moravec.
Debaty nepřipouštěl
Jen debatovat s ním byl občas nelehký úkol. „Diskuze moc nepřipouštěl, takže to člověk občas radši nechal být, než by oponoval. Ale to asi k té vůdčí osobnosti patří,“ přemítá další člen úspěšné biatlonové generace Michal Šlesingr.
„Poslední dva roky připustil i jiný názor, předtím byl nekompromisní, do debat s ním jsem se nepouštěl. Ale to je třeba, sportovci občas potřebují dostat sodu, mně tvrdý přístup nevadil,“ ujišťoval Moravec.
Rybář v biatlonovém prostředí zřejmě neskončí, od vedení svazu má nabídku na roli sportovního ředitele a metodika. „Navíc s Ondrou máme takový vztah, že kdybych byl někdy v krizi, můžu zvednout telefon, a i kdyby u biatlonu nebyl, vím, že mi pomůže,“ cení si Krčmář.
