Článek
Umím si představit, že lze domluvit zápas v USA, ale vy jste zvolila dobrodružnější cestu, navíc při premiéře v MMA, proč?
Do Ameriky jsem odletěla poprvé v únoru v podstatě na blind s tím, že prostě chci zápasit a nějak to tady vymyslím. Nakonec jsem skončila v American Top Teamu, ale nebyl to první gym, kde jsem byla. Mám opravdu spoustu „veselých" historek na téma gymy. Celé mi to dalo zabrat, ale jsem šťastná, že vše nakonec dopadlo. Poté mi zdejší hlavní trenér prostě dohodl zápas. Sehnali soupeřku, která letěla přes půl USA.
Takže z Čech přes velkou louži a na místě uvidíte...
Nikdo mi na začátku nic nevyjednával, prostě jsem se sbalila a jela to zkusit. Snad i díky tomu, jaký mám k věcem přístup, se povedlo.
Trénujete v Česku i v USA. Jak zvládáte létání, bydlení, co finance?
Česko je samozřejmě stále mým domovem, i když tady už mám také svou základnu. Především tedy tréninkovou. S bydlením je to hodně problematické. Poprvé jsem bydlela u kamarádky s jejím manželem, ale tentokrát už to nešlo, a tak jsem musela volit airbnb, což vyjde opravdu hodně draho. Všichni z gymu se mi snaží pomáhat, jak jen mohou, ale vzít si k sobě někoho na šest týdnů bydlet prostě není legrace. I když pro příště už zase nabídky mám, tak snad bude lépe. Znovu bych si už takové dardy platit dovolit nemohla. Letenky, bydlení a život tady vyjde opravdu dráž a bez auta je člověk úplně off. Jedu doslova na doraz, ale pevně doufám, že se mi vše jednou vrátí.
Na kolik vychází život v USA?
Těžké říct, hodně záleží na tom, jaký život vedete a s jakými lidmi se bavíte. Já se snažím jít vždycky co možná nejzdravější cestou. Když bych k tomu přidala ten ohromný trh se suplementy, superpotravinami a doplňky stravy, které u nás prostě nejsou, je to tu jak v nebi. Asi neřeknu úplně přesnou částku, ale za stejné peníze bych v Thajsku vegetovala tak půl roku. Ono to není jen jídlo, ale taky ubytování a doprava, bez auta je tu člověk uplně vyřízený.
Počítám, že jste si platila ze svého i lékařská vyšetření před zápasem, je to tak?
Přesně. Chtěli po mně kompletní zkoušky na oči, rozbory krve, těhotenský test a podobně. Berou to fakt zodpovědně, což je dobře, ale tady to prostě něco stojí.
V jakém městě žijete?
V Tampě, na Floridě. Moc se mi tu líbí - teplo, spousta zeleně všude a samozřejmě moře, ke kterému se sice moc nedostanu, ale vím, že tu je. Taky jsou tu veverky, ještěrky, hadi, kapustňácí, mývalové a aligátoři.
Takže spokojený život ve čtyřiatřiceti?
Cítím se skvělé a vypadám ještě lépe (smích).
Kdo všechno se o vás stará v Česku?
Doma trénuji u Andrého Reinderse. Máme skvělý tým! Silovku a kondici dřu samozřejmě u sebe v Areně. Jinak mi s přípravou pomáhá spousta dalších lidí, bez kterých by to opravdu nešlo. Honza Homola, Lojzik Škeřík, Tomáš Pohořelec, Michal Zub Novotný a samozřejmě obrovský kus práce, na kterém to také stojí, odvádí Jakub Přibyl, jakožto můj osobní nutriční specialista a pečovatel.
Pavla Kladivová (vpravo) se soupeřkou Leah Watsonovou před zápasem.
Zápas s Leah Watsonovou jste nakonec vyhrála, takže úspěšná americká mise, jste spokojená?
Za výhru jsem moc šťastná. Zápas, ale nebyl snadný. Hlavně tedy to, co mu předcházelo. Měla jsem opravdu těžký weightcut (shazování váhy) a během zápasu jsem to velmi pociťovala. Strašně rychle mi došla energie, ale bojovala jsem až do konce. Vyhrála jsem všechna kola a v každém byla velmi blízko ukončení. Ale jak řekl můj trenér Lojzik, je dobré, že jsem si to na poprvé prožila celé. Věděla jsem, že má soupeřka obrácený střeh, takže od začátku jsem taktiku stavěla na rozkopávání přední nohy a tvrdých úderech. Každé kolo se přesunulo na zem a já vždy končila v dominantní pozici. Snažila jsem se poslouchat svůj roh, ale co si budeme povídat, v angličtině mi to prostě spíná pomaleji.
Kolik jste celkově shazovala na zápas?
Moje normální váha se pohybovala vždycky kolem 66 kilo. Loni jsem ale musela ze zdravotních důvodů trochu nabrat. Jsem na dietě v podstatě celý dospělý život. Do Ameriky jsem jela s cca 68 a navážila jsem 61,7. Možná vám to přijde málo, ale já na těch 68 kilo měla 11% tělesného tuku. Kde není co brát, tam musí přijít na řadu modlení (smích).
Na galavečeru bylo patnáct zápasů, líbil se vám?
Atmosféra byla fantastická, hodně diváků, vysoká úroveň, parádně jsem si to užila.
Překvapilo vás něco na místě?
Obrovská spousta ochranky a vysoká úroveň. Všechno měli úžasně dotažené do konce.
Jaké máte vlastně ohlasy na výhru?
Skvělé. Musím říct, že mě to hodně překvapilo. Tady se se mnou každý chtěl vyfotit, moc lidí mi gratulovalo a děkovalo za super zápas, na facebooku mi přibylo spousta fanoušků, posílali mi zprávy. A z Česka to bylo úplně neskutečné na to, že jsem v bojovkách přeci jen hovínko u cesty. Snažím se a doufám, že nezklamu a podaří se mi z toho vyhrabat někam trochu výš a třeba inspirovat pár lidí ke sportu.
Co je pro vás v MMA nejtěžší - shazování, sparingy, technika?
Mně dieta nevadí. Jím zdravě celý rok, nemám žádné dlouhé výkyvy, takže pohoda. Vadí mi, když ta váha nejde dolu, což u mě problém trochu je. Naštěstí na tohle mám nejlepšího specialistu u nás Jakuba Přibyla, který mi s tímhle neskutečně pomohl a jen díky němu jsem tu váhu nakonec udělala bez nějaké velké sebedestrukce. Sparingy? Tady třeba tohle úplně miluju. Hodně si hrajeme, občas samozřejmě musíme jít tvrdě, ale vždycky je to prostě adekvátní. Žádná smrt, vražda, zabití. Když jsem v cizím prostředí a nevím, do čeho jdu, bojím se. Ale umím si říct, že je to na mě moc, nemám ego, abych do sebe nechala třískat.
A učení se nových technik?
To je na tom všem nejlepší! Nejhorší je asi čekání na zápas.
Pavla Kladivová v tréninku.
Měla jste před zápasem strach?
Měla jsem strach z váhy. Pak to ze mě spadlo a těšila jsem se. Přeci jen, dalo mi to hodně práce, abych ten zápas měla. Dalo mi spoustu práce se na něj připravit. Ale jasně, člověk se bojí. Nikdy nevíš, kdo proti tobě opravdu stojí, ale za mě to spadne, jak se začnu rozcvičovat. Většinou už tam pak chci prostě vlítnout a rozbít to. Jak mi začne hrát nástupovka, začnu si vše vyloženě užívat.
Jak to máte s přepnutím v hlavě, dokážete se rozjet v tréninku?
Já jsem hlavně zápasová. Na tréninku se do toho modu nikdy úplně nepřepnu. Jsem hodně opatrná, klidná, nechci nikomu ublížit, ani sobě ne a že jsem na to fakt expert (smích). V kleci a v ringu jsem jiný člověk.
Jak řešíte sparingy v Česku, je dost holek?
Spárujeme s kluky docela běžně a pak, když to jde, mám pár kámošek, se kterými se domlouváme. Některé holky jsou fakt super, je s nimi sranda, vzájemně si pomáháme a posouváme se. A pak jsou takové, které ostatní nesnáší a jen hejtují, toho já se účastnit nechci.
Pavla Kladivová v American Top Teamu, další trénink za velkou louží skončil.
Kdy budete mít další MMA zápas, co třeba v Česku?
Něco v plánu mám, uvidíme, jak se vše vyvrbí. Nicméně do USA se rozhodně vrátím. Už tu mám i fanouškovskou základnu a snad se najde i nějaký sponzor.
Už tedy žádný návrat k trojboji, vzpírání, gymnastice, kde jste slavila úspěchy v minulosti?
Trojboj ani vzpírání rozhodně ne. A na gymnastiku jsem taky trochu stará, ne? Cvičím všechno furt, ale závodit určitě ani v jednom neplánuji. MMA mě chytlo moc. Bojovky jsou větší adrenalin, jde o úplně něco jiného. Člověk musí žít tím momentem, na nic jiného prostě v tu chvíli není prostor. Celý svět se zúží na jediný okamžik a nemáš šanci přemýšlet nad problémy, ať jsou jakkoli velké.
Jaký je váš názor na české MMA?
Myslím, že české MMA je na skvělé úrovni. Máme spoustu super borců a borkyň. Celkově jde hodně nahoru. Máme skvělou základnu v postoji, v tom jsme fakt špička.
