Článek
Co byste řekl k soupeři?
Docela mě překvapil, byl tvrdej. Načapal mě hned v prvním kole.
Týdny před duelem jste si vyměnili názory po sociálních sítích, byla mezi vámi opravdu nevraživost?
Tohle v ringu neplatí, to je jen mimo. Každý, kdo chce vyhrávat, musí svoje emoce držet na uzdě a držet se plánů, který vymyslel s trenérem. Musím přiznat, že tohle se zvrhlo ve válku.
Zvedla vám výhra sebevědomí?
Ani ne, jako kdyby nešlo o turnaj, tohle bylo osobní. Teď se budu soustředit na pyramidu, s ním šlo vysloveně o náš zápas. Na další zápasy jsem nemyslel, nechal bych tam všechno, klidně bych se celej dojebal, abych vyhrál.
Teď už je rivalita mezi vámi smazaná?
Určitě, na sto procent, není dál si co vytýkat.
Pomůže vám, když je zápas vyhecovaný, dostane vás do otáček?
Určitě. Není to sport jako fotbal. My se jdeme řezat, jdeme si ublížit. Naše mámy se na to koukají a každý, kdo chce ublížit mně před mojí mámou, mojí rodinou, kamarády, tak ho musím nenávidět. Až si po zápase podáme ruku, můžeme být kámoši. Do té doby to je válka.
Takže, taková ulice. Dá se to tak říct?
Je to taková ulice, ale s taktickým plánem. Každý jde do zápasu s taktikou, na rvačku nikdo nevyhraje.
Na večeru nebyli fanoušci, vadilo vám to?
Myslím, že mi to i pomohlo. Když je hodně lidí, tak si člověk automaticky říká, ať se netváří jako debil. Takhle jsme si to šli rozdat. Prostě underground.
Máte rád takové zápasy?
Určitě. Tohle mě mega bavilo, jestli tohle bude pokračovat, super. S diváky je ale samozřejmě show a lepší atmosféra.
Váš zápas začínal zhruba půl hodiny po půlnoci, byl to pro vás problém?
Týden dopředu jsem věděl, že budu poslední na hlavní kartě, takže jsem si přizpůsobil režim. Chodil jsem později spát.