Článek
Takže se na nás teď usmíváte, ale uvnitř vás to vře?„Ne, já už jsem se od toho oprostil, už s tím nic nenadělám. Teď mě čeká dcera, žena, nejlepší kamarádi. Dáme si uzbecké jídlo, zítra půjdu běhat, do sauny a v neděli odlétám do Uzbekistánu."
Už jste ten odklepaný zápas vstřebal?„Prohra je prohra, to se bohužel stává. Ale každá prohra mě posune dál. Vím, že jsem byl připravený, udělal jsem pro ten zápas hodně, ale necítil jsem pak v něm toho Macha, co znám. Když jsem přišel do klece, nebyl jsem to já. Váha šla dobře, nálada byla dobrá, ale bohužel, necítil jsem nohy. Prostě to nevyšlo. Soupeř byl lepší a já prohrál."
Machmud Muradov (vlevo) před zápasem s Geraldem Meerschaertem na turnaji UFC on ESPN 30.
Jaké byly pocity, když jste po téměř pěti letech poznal hořkost porážky?„Asi žádné. Umím přiznat porážku. Přiznat, že byl lepší. Myslel jsem, že ho vypnu, ale dopadlo to jinak. Každou ránou jsem ho chtěl vypnout, to byl asi problém. Jasně, že jsem naštvaný. Když jsem v letadle zavřel oči, měl jsem to před nimi, ale s tím už nic neudělám. To je minulost. Musím myslet na budoucnost."
Co tedy teď budete dělat?„Teď si chci užít rodinu. Jet domů do Uzbekistánu, udělat tam první galavečer Muradov Fighting Championship a zařídit si nějaké věci. I Monika přiletí do Uzbekistánu (pozn. partnerka Monika Bagárová) a vrátíme se do práce."
Jak dlouhou pauzu si dáte?„Řekli mi, že teď musím být minimálně padesát dní bez zápasu. Takže další duel zhruba tak na konci roku nebo na začátku toho příštího...uvidíme."
Hned po zápase jste sliboval, že se vrátíte silnější...„Už jsem silnější, mě nic nezastaví. Vím, proč to dělám. Čas ukáže. Lidi mě hejtují, píší, ale mně se to líbí. Potom mně zase jednou budou fandit. Jednou jsi prostě dole, jednou nahoře. Jedeme dál, nic mě nezastaví."
