Snažil jsem se jít na hranu. Málem jsem ztrácel vědomí, přiznává Procházka

Český zápasník se v roli náhradníku musí připravovat na oba potencionální soupeře, tedy Glovera Teixeiru i Jana Blachowicze. „Jeden nebo druhý. Nastavím si to podle toho, jestli situace nastane. Mám je tak nějak v hlavě. Ale to, jestli si tam tu jejich disketu hodím do hlavy, zatím nepřipadá v úvahu. Primárně se zaměřuji na seberozvíjení. Jestliže přijde situace, kdy bych s jedním z nich šel, tak si toho člověka dám do hlavy a jsem s ním 24 hodin sedm dní v týdnů."

V titulovém souboji favorizuje polského zápasníka Jana Blachowicze.„Plus pro Blachowicze je jeho soustředěnost. Mám radost z toho, když vidím člověka, jak je v zápase ponořený, a jak dokáže vnímat maličké detaily, které v něm rozhodují. Myslím si, že ví, jak na mě. Ale absolutně neví, že já jsem po každém souboji úplně jiný člověk. Ať už půjdu do zápasu s kýmkoliv, tak tam půjdu jako nová úroveň."

V posledních měsících je jméno Jiří Procházka hodně spojováno s Aleksandrem Rakićem. Rakušan ho totiž hned několikrát vyzval k zápasu. „Nechci, aby to bral nějak špatně. Nemůžu mu teď věnovat pozornost, ani těm vyjádřením. Teď si to nemůžu dovolit. On to sám musí pochopit i z mého hlediska. Musí si uvědomit, že mi byla nabídnuta šance jít o titul. Jasně jsem prozradil už na začátku UFC svůj záměr, že bych chtěl jít k pásu přímou cestou. Jelikož se mi tahle cesta nabídla a já řekl ano, tím pádem pro mě všechny ostatní cesty, nabídky a možnosti odpadají," nechal se slyšet český tvrďák.

Procházka si každopádně užil dovolenou v Evropě. Při své pouti navštívil Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko a Řecko. Právě v Řecku strávil poslední týden volna.

„Chtěl jsem se podívat do Sparty, do Thermopyl. Na bojiště, kde Sparťané čelili perským nájezdníkům. Přímo u místa bojiště je horský minerální pramen. Je fakt hodně teplý a čvachtal jsem se v něm tak dlouho, že jsem málem ztrácel vědomí. Cítil jsem se ale úplně úžasně. Potřeboval jsem ze sebe smýt nečistoty, který jsem s sebou dlouho vláčel," vysvětlil Procházka.

„Měl jsem pět dní půstu, ještě jsem k tomu trénoval. Snažil jsem se jít na hranu toho, co snesu. Byly tu tři dny z pěti, kdy jsem každý den dělal nějakou náročnou fyzickou aktivitu. Byly tu momenty, kdy to bylo těžké. Fyzicky to bylo náročnější," reagoval český zápasník na otázku ohledně nejhorších momentů při pobytu v cizině.

Po dovolené pak měl trochu jiné starosti. Čekala ho totiž promoce na Vysoké škole, kam málem nestihl dorazit. „Z Řecka jsem na jeden zátah dojel do Brna přímo za dvě minuty jedna, kdy měla promoce začít. Od kamaráda jsem si musel vzít oblek, obul se a vběhl do fronty. Ze začátku jsem k tomu přistupoval stejně, jako k zápasu. Měl jsem pocit dobře odvedené práce, protože člověk ví, co za tím stojí," sdělil bojovník.