Článek
Česká republika–Polsko 21:3 (5:2, 3:1, 6:0, 7:0)
Poláci šli do vedení ve druhé minutě zásluhou Justina Rychlického, ale to bylo na dlouho všechno. Na nejnebezpečnějšího střelce Poláků Joshe Coveleského, který hraje za vítěze americké univerzitní soutěže, tým Duke, se přilepil rychlý obránce Martin Hodaň a nedovolil mu po celý zápas naprosto nic. Coveleski, který suverénně vede tabulku střelců turnaje s 35 góly a s tříbodovým náskokem je první i v kanadském bodování s 43 body, si proti Čechům ani neškrtl, a Hodaň mu dotěrnou a důslednou osobní obranou zápas natolik znechutil, že už v poslední čtvrtině téměř nenastupoval. „I zbytek obrany hrál výborně,“ chválí výkon trenér Martin Mrlík, „Martin Hodaň zamkl Coveleského, ale Poláci mají šikovných hráčů víc a obrana se o ně postarala.“
V polském týmu je velký rozdíl mezi výkonností zkušených krajánků ze zámoří a „rodilých“ Poláků. Když se tedy české obraně povedlo eliminovat krajánky, byl už zbytek hry celkem snadný. V průběhu první čtvrtiny postupně Češi nastříleli pět gólů a až na jejím konci snížil Colin Jesien. Stejný hráč přidal ještě jeden gól po přestávce, ale pak už žádná ze střel za zády brankáře Ladislava Čížka neskončila. Naopak, čeští útočníci si s chutí zastříleli a jeden gól dal s dlouhou lakroskou i obránce Michal Mára.
Konečné skóre 21:3 tak naznačuje, že Češi patří výkonnostně výše, na druhou stranu Poláci, kteří hrají lakros zhruba tři roky se dokázali neuvěřitelně rychle dostat na solidní úroveň, a to nejen díky krajánkům. „Platí to pro většinu ‚nových‘ týmů,“ hodnotí kvalitu turnaje Martin Mrlík, „Lotyšsko, Itálie, Rakousko, Švýcarsko... to všechno jsou nové týmy, mají pochopitelně hráče ze zámoří, ale není to tak, že by to tihle hráči odehráli za ně, jako se to stávalo. Před čtyřmi lety se stačilo podívat na tým při rozházení a bylo jasné, kdo je Američan a kdo ne. Teď už to neplatí, týmy se lepší a rychle se dotahují na špičku.“
Celkové třinácté místo není zklamáním. „Určitě jsme potvrdili, že patříme do širší světové špičky k týmům, jako je Skotsko, Švédsko nebo Wales. Týmy zhruba od sedmého místa jsou velmi vyrovnané a nám chybělo v důležitém zápase proti Skotsku trochu štěstí,“ pokračuje v hodnocení Martin Mrlík. „Přitom ten zápas jsme odehráli výborně. Horší byl druhý zápas proti Švédsku. To se posčítalo snad všechno špatné a nedařilo se nám nic.“
Tým se během turnaje sehrál a je jen škoda, že tuto možnost neměl o něco dříve. Skromné podmínky na přípravu to bohužel neumožnily, takže trojice krajánků se k týmu připojila až v Manchesteru a ačkoliv jde o špičkové hráče, nějaký čas na vzájemné poznání byl potřeba. Na turnaji pak tým zahrál maximum, které bylo v daných možnostech. S přihlédnutím k tomu, jak je lakros v českých podmínkách malý sport a že si hráči všechny náklady na přípravu a účast na MS hradí sami, což může být pro někoho i nepřekonatelná bariéra, je třinácté místo na světě úspěch. „Kdyby tyhle materiální potíže nebránily využít hráčský potenciál naplno, určitě bychom se pohybovali kolem osmého místa,“ uzavírá Martin Mrlík.
Páteční zápasy stanovily konečné pořadí od sedmého místa dál. Skoti v zápase o sedmé místo vydrželi závěrečný tlak Nizozemců, kteří stihli stáhnout ze stavu 7:11 jen na konečných 10:11. V zápase o deváté místo porazili Irové Švédsko 15:8, na jedenáctém místě skončili Walesani po vítězství 10:5 nad Finskem. Slováci ve svém posledním zápase při své premiérové účasti na MS porazili Bermudy 12:7 a skončili sedmnáctí.
Turnaj vyvrcholí v sobotu. Od 11 h středoevropského času se utkají Anglie a Německo o páté místo, od 14 h nastoupí Austrálie a Japonsko k zápasu o bronz a očekávané finále mezi obhájcem titulu Kanadou a týmem USA začíná v 17 h.
