Článek
Co se přihodilo? Poblíž Moravské Třebové se vše zadrhlo. „U Bohdalova. Už jsem nechtěl čekat v koloně u nehody, zkusil jsem to objet, ale byla to bohužel jen cesta pro pěší, jel jsem do polí,“ říkal už s úsměvem. Ale když zapadl, veselo mu nebylo.
„Bylo mi jasné, že jinak než s traktorem auto ven nedostanu. Naštěstí jsem narazil na pána, který mi pomohl. Divil se, kudy jsem jel. Když jsem mu řekl, že tam byly koleje, tak mi odpověděl, že tam tahal klády s traktorem,“ pokračoval Janda v dobrém rozmaru.
Před pomocníkem zůstal podle všeho nepoznán. „Jen se mě ten pán ptal, kam vůbec jedu. Když jsem řekl, že do Liberce, tak ho hned napadlo, že asi budu závodník, ale nic víc,“ usmíval se Janda, vítěz Světového poháru a medailista ze světového šampionátu v Oberstdorfu 2005.
Janda opět s Bajcem
Už vyčkával slovinského kouče Vasju Bajce, s nímž před sezónou obnovil spolupráci. Spolu začali křísit slávu, snad i medailovou minulost.
Netrpělivě pohlížel na displej mobilu, zdali neprošvihl telefonát právě od Slovince. „Je pro mě důležité, aby tady byl. Hodně důležité,“ tvrdil Janda. Liberecký můstek, pověstný nevyzpytatelnými větrnými poryvy, mu sedí. „Bývá to tu všelijaké, stát se může cokoli,“ usoudil před bitvami na kopci, který mu přinesl i vůbec první umístění na stupních ve SP před více než šesti lety.
I tehdy panovaly zběsilé podmínky, sibérie. Odskákalo se jediné kolo. „Tady je opravdu možné vše,“ podotkl. Nemínil ale, že by ho něco zaskočilo. „Bát se, to ne. Leda manželky (úsměv),“ pravil. První závod ho čeká v sobotu na menším můstku, tradičně neplánoval žádný konkrétní výsledek. „Chci ukázat dobré skoky, se kterými budu spokojen. Víc ode mě přece nikdy neuslyšíte,“ dodal tradičně.
