Článek
Po úvodních závodech ho dokonce Mezinárodní lyžařská federace vyhlásila sdruženářem týdne, byť na stupních vítězů nebyl. „Asi za to, že jsem překvapil, protože minulou zimu jsem jezdil kolem dvacátého místa a najednou byl čtvrtý," přemítal.
O to hůř nesl propad v dějišti zimní olympiády v roce 1994. „V Norsku jsem na můstku zvládal tréninky i kvalifikaci, vždy jsem byl okolo desátého místa. Měl jsem po prvních závodech spoustu pozitivních ohlasů, jenže pak přišel asi nějaký blikanec na můstku a zase mě to srazilo. Musím pořád žít v té své bublině a být trochu nohama na zemi," uznal bývalý juniorský mistr světa.
Zklamání si teď v sobě ponese celkem dlouho, další závody jsou na programu až těsně před Vánoci v Ramsau. „Radši bych závodil už teď, potřebuju to dostat z hlavy. Mám domluvenou schůzku s mentálním koučem, chvíli budu doma, kde mi máma snad něco upeče a dostanu se do pohody,“ těší se.
Čím udělá maminka 22letému sdruženáři největší radost? „Když jsme jezdili na dlouhá soustředění, pekla mi muffiny a pak jsme je po cestě a na pokojích jedli,“ usmívá se Portyk.
A dlouhých soustředění si čeští sdruženáři „užijí“ spoustu, po zavření můstků v Harrachově totiž nemají kde v Česku skákat. „Je to hodně náročné. Třeba o svátcích jsme si jeli vždy do Harrachova skočit, byl jsem tam autem za čtyřicet minut,“ vypočítává.
Štreky v autě
„Teď musíme cestovat do Rakouska, každý víkend šest hodin v autě… A ještě víc je mi líto dětí, když vidím, jak jsou zapálené do tréninku a pak nemají kde skákat,“ povzdychne si nad neradostnou situací pro české skokany i sdruženáře.
Přitom tým, v němž jsou vedle Portyka další mladí talenti v čele s juniorským mistrem světa Ondřejem Pažoutem, má potenciál. Pokud se mu budou vyhýbat zranění, kterých letos bylo hodně. I Portyk se na jaře říznul motorovou pilou, ale domácím pracím se kvůli tomu nevyhýbá.
„Nemůžu sedět doma na zadku a nic nedělat,“ tvrdí magnet na kurióznější zranění – vloni se pro změnu opařil čajem. „Trochu to přitahuju, taky mi táta připomíná, ať jsem opatrný, že sportovní kariéra může být hned fuč. Ale já jsem takový akční, pořád něco dělám,“ krčí rameny.
