Článek
A co se stalo?
Snědla jsem bagetu z pumpy. Normálně to vůbec nekupujeme, prostě zkrat. Měla jsem hlad a koupila ji. K ránu jsem zvracela a celý den jsem proležela v posteli, jak jsem byla unavená. Nevypadalo to dobře.
To by byl velký pech přijít o srdeční závod kvůli bagetě, ne?
To tedy jo! A hlavě je to už pátý závod a před každým v této sezoně bylo něco. Takže jsem už čekala, co přijde teď. A byla to bageta. (usměje se)
Před těmi ostatními vás potrápilo co?
Den dva před La Diagonelou mě začalo bolet v krku, měla jsem vysoký tep, začaly mě bolet nohy, prostě nemoc. Rozhodovali jsme se až těsně před závodem, jestli vůbec nastoupím. Naštěstí jsme se rozhodli, že pojedu. (Smutná nakonec maraton ve Švýcarsku vyhrála - pozn. red.) A předtím mě nejprve bolela záda nebo sval na předloktí. Prostě bylo pořád něco.
Na druhou stranu na Facebook jste po La Diagonele napsala „nikdy nedávat na svůj pocit před závodem". Platí to před Jizerskou o to více?
Zrovna jsme se o tom bavili, že musím na Jizerku vyrazit tak jako tak, protože nikdy nevím, jak to dopadne. V neděli vystartuju určitě a uvidím až na trati, jak to všechno půjde.
Jak moc vás láká hattrick?
Lákavý je samozřejmě hodně. Ale i kdyby se nestala příhoda s bagetou, tak je rok od roku těžší dostat se na stupně vítězů. Přijde mi, že holky jsou čím dál silnější a konkurence je malinko větší, než bývala před třemi roky. Ale zase je to ob rok a teď by to mělo opět na první místo vyjít. (usměje se)
Ano, Jizerskou 50 jste vyhrála v roce 2015 a 2017 a nyní máme znovu lichý rok.
Ale taky to mělo platit i pro Marcialongu a nevyšlo to (Smutná lauf v Itálii vyhrála rovněž 2015 a 2017, letos dojela čtvrtá - pozn. red.). Takže takhle to bohužel nefunguje.
Porazit musíte Brittu Johanssonovou Norgrenovou. Jak těžké to bude?
Obecně je to hodně těžký. Někdy mi přijde, jako by byla úplně z jiný galaxie. Jak objela Kaiser Maximilian Lauf soupaží a ještě to vyhrála, to jsem jí obdivovala, klobouk dolů. My ostatní jsme jely normálně, klasicky na vosku, a ona ještě s Linou Korsgren to objely soupaží. A taky to pak na nich myslím bylo znát. Týden na to byla La Diagonela a v cíli mi říkala, že je unavená. To měla z toho Kaiseru, jak jela soupaží. V něčem to pro nás bylo dobrý, co jsme jely klasicky, protože soupažistky byly unavený.
Ale vám hlavně jely lyže, proto jste La Diagonelu vyhrála, ne?
To taky. Ale druhý důvod byl, že byla unavená. Když se sejdou tyhle věci, že mám trochu lepší lyže než ona a je unavená z minulého týdne, je porazitelná. Ale na Jizerku rozhodně unavená nebude, protože minulý týden závod v Toblachu zrušili. Takže jediný, kdo možná bude unavený, budu já po bagetě. (usměje se)
S jakým místem byste tedy byla spokojená?
Tak po té příhodě s bagetou bych byla stoprocentně spokojená s bednou, jinak bych chtěla samozřejmě ještě jednou vyhrát. To je asi sen každého. Vzhledem k tomu, že se mi to už dvakrát podařilo, tak potřetí by to bylo milý.
