Hlavní obsah

Od záhadných problémů až na pódium. Jako bych závodil dvě sezóny v kuse, říká Koudelka

Michal OsobaPrávo

Už po pátečních dvou kolech mistrovství světa v letech na lyžích Roman Koudelka říkal, že pokud udrží elitní desítku, bude z Harrachova odjíždět s úsměvem od ucha k uchu. To také mohl, kvůli větru se o víkendu žádný skokan z můstku nespustil a Koudelka zůstal šestý.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Český reprezentant Roman Koudelka, který skončil v Harrachově šestý, zdraví na slavnostním ceremoniálu diváky.

Článek

V sobotu alespoň drobná šance na pokračování závodu byla, jenže vichr nakonec příliš nepolevil. Uvítal jste zrušení třetího a čtvrtého kola?

Byl jsem rád. S variantou, že se nebude skákat, jsem počítal tak od pěti hodin, protože v půl šesté jsem se jel podívat nahoru na můstek a kdyby to rozjeli, byla by to trochu sebevražda. Foukalo, nebylo jasné, z jaké strany přijde jak velký poryv… Jsem rád, že to nikam nehnali a v poklidu se to ukončilo.

Na chvilku se objevila zpráva, že závod bude přece jen pokračovat. Vylekala vás?

Trochu ano. Věděl jsem, že až ke mně by se to asi stejně nedoskákalo, ale kvůli podmínkám nahoře by pár lidí spadlo a odvezli by je. Po pěti minutách jsme ale dostali informaci, že to zruší, tak jsem si říkal, že udělali dobře.

Doufal jste, že v neděli se podaří aspoň jedno kolo družstev odskákat?

Nebyl jsem moc optimista. Větru a dešti se neporučí…

Šesté místo na mistrovství světa je pro vás v kontextu zdravotních potíží, jimiž jste si na podzim prošel, asi obrovsky cenné…

Byl to nádherný pocit stát při vyhlašování na pódiu, i když to byl ten nejnižší šestý stupínek. Pro mě to bylo strašně emotivní, každou sekundu jsem si tam užil. Vím, čím jsem si prošel, pro mě je to velká odměna a doufám, že dostanu šanci bojovat ještě i o lepší než šesté místo.

Teď už jste podle lékařů zcela v pořádku?

Snažím se doktorům vyhýbat, doufám, že budu zdravý a nebudu je muset dlouho navštěvovat.

Žádné léky už brát nemusíte?

Beru trombex na ředění krve, ale teď budu muset za primářem Tomkem na neurochirurgii, který mi ty léky snad už vezme.

Říkáte si občas, jaká ta sezóna mohla být, kdybyste zůstal zdravý, když i po problémech jste na konci sezóny pravidelně v elitní desítce?

Takhle nepřemýšlím, třeba by ta sezóna byla horší, kdybych skákal od začátku… Já jsem hodně pobožný, říkám, si, že třeba Bůh chtěl, abych trochu přibrzdil a uvědomil si, že není jen sport, což se mu podařilo. Teď jsem se vrátil tam, kde jsem chtěl být.

O následujícím víkendu vyvrcholí Světový pohár v Planici, kde vás potíže náhlé nevolnosti postihly vloni v říjnu poprvé. Kruh se tak symbolicky uzavře.

Doufám, že jo. Jsem rád, že ta sezóna skončí, dělo se kolem mě hodně věcí. Jsem unavený jako bych závodil dvě sezóny v kuse. Pak odjedu s přítelkyní na lyže, dám si týden úplně volno a půjdeme si s Plechym (trenérem Lubošem Plecháčem – pozn. red.) sednout na pivo.

Reklama