Článek
„Doufám, že se tam dostanu, ale uvidíme, všechno je zatím ve hvězdách," říká 18letá průkopnice ve světě severské kombinace. Ten byl dosud jen mužskou záležitostí, jenže teď se do něj vrhají i ženy a reálně se jeví, že právě na ZOH v Číně by měly završit nástup na scénu.
„V uplynulé sezóně proběhly dva Kontinentální poháry a předváděcí závod na MS juniorů. Od té letošní sezóny začíná normální Kontinentální pohár a na MS juniorů už budou regulérní závody, od příštího roku i Světové poháry. Samozřejmě těch holek je zatím hrozně málo," vysvětluje jeden z trenérů národního týmu Marek Šablatura.
O to větší naději prosadit se však rodačka z Liberce má. „Šance je, myslím, veliká, i když je to mladá disciplína v zárodku a nikdo neví, jakým směrem se to bude vyvíjet. Ještě nebyly závody na celosvětové úrovni. Všichni teď prostě teprve začínají, nikdo neměl vytvořený tým, což se ovšem od této sezóny změní," říká Šablatura. Ženské reprezentace se formují v Německu, Norsku či Rakousku. Česko má vedle Weinlichové ještě Janu Mrákotovou.
Weinlichová se původně věnovala čistě skokům. Inspiroval ji její otec a mladší sestra. Shodou okolností s nimi začala v době, kdy ženy poprvé v historii skákaly na mistrovství světa. A to doma v Liberci v roce 2009. Když jí však bylo čtrnáct let, přesedlala na kombinaci. V té době se ještě nevědělo, zda budou v této disciplíně ženy někdy vůbec závodit.
„Trenér (Miloš Kendík) v tom viděl něco, v čem bych mohla uspět. Skáču líp, než běhám, ale to se vypiluje. Zatím je nás málo, takže oproti ženským skokům má člověk větší šanci na lepší výsledek. Ale pochopitelně se musí hodně snažit," ví Weinlichová, která v této sezóně na Kontinentálním poháru v norské Reně skončila osmá. Mimo jiné tady skočila svůj rekord 97 metrů.
„Bylo nás tam asi třináct. Na Alpencupu nás bylo víc, asi 25, skáče se tam na menších můstcích," dodává studentka sportovního gymnázia v Jilemnici, kde příští rok maturuje. A zkouška dospělosti čeká i ženskou severskou kombinaci.
