Rubriky:

Míčové sporty

Živě

Jestli nám kouč nadává? Nevíme, usmívá se volejbalistka Kossányiová

12. července 2019 21:22 - Příbram

Prožívá báječný rok. Pětadvacetiletá česká volejbalistka Andrea Kossányiová získala čtyři trofeje a byla vyhlášena nejužitečnější hráčkou Final Four. Kdyby se nezranila před finále Challenger Cupu, v němž šlo o postup do Ligy národů, kdo ví... Kotník jí dává dohromady i věhlasný fyzioterapeut profesor Pavel Kolář. V těžkých chvílích volejbalovou hvězdičku posiluje i její motto: „Dokud máš své sny, máš se na co těšit." A Kossányiová dobře ví, že na olympijskou kvalifikaci bude fit...

 

Archiv Andrea Kossányiová

Jak jste ke zranění kotníku vůbec přišla?

V závěru semifinále s Argentinou jsme blokovala soupeřku u pravého kůlu, což je pro mne méně obvyklé postavení. Dopadla jsem jí na nohu a kotník se zvrtnul. Hned jsem věděla, že je to špatné.

Bála jste se zlomeniny a tím pádem dlouhé pauzy?

Doufala jsem, že v kotníku nic zlomeného není. Spíš jsem se obávala, jaké to bude v peruánské nemocnici, kam mě odvezli. Rentgen ukázal, že se o zlomeninu nejedná. Další vyšetření jsem už absolvovala doma. V Centru pohybové medicíny u profesora Pavla Koláře jsem hned zahájila rehabilitaci. Kotník se výrazně lepší, i když občas bolí. Rozhýbávám ho, už řídím i auto.

Pětadvacetiletá česká volejbalistka Andrea Kossányiová prožívá báječný rok, získala v něm čtyři trofeje.

Archiv Andrea Kossányiová

Ve finále jste však týmu chyběla. Trpěla jste víc bolestí, nebo prohrou s Kanaďankami?

Spíš tím, že jsem nemohla holkám pomoci. Bezmocně jsem seděla s nohou nahoře a jen koukala. Prohrávaly jsme 0:2, ale Kanaďankám se také zranila hráčka, dokonce jsem jí musela půjčit berle, protože jiné tam neměli. Než se soupeřky oklepaly, bylo to 2:2, bohužel v tiebreaku, což je hra vabank, jsme prohrály a do světové Ligy národů nepostoupily. Škoda, protože se nám letos daří.

Však se také psalo, že s Kossányiovou by Češky vyhrály...

Hezky se to poslouchá (úsměv)... Pro mne to ale bylo smutné. Připravovala jsem se dlouho na Final Four, kterou jsme vyhrály a postoupily do Challenger Cupu o Ligu národů. Nakonec jsem v tom nejdůležitějším okamžiku pomoct nemohla. Mrzí mě to.

Stihnete důležitou olympijskou kvalifikaci v Číně?

Věřím, že ano. Přípravu začínáme v půlce července, máme tam nějaké přípravné zápasy s Polkami a začátkem srpna startuje kvalifikace. Chtěla bych u toho být už v plné síle a formě.

Což když na vás bude řecký trenér reprezentace Jannis Athanasopoulos tlačit, abyste návrat urychlila?

To nehrozí. Hned po návratu z nemocnice jsem mu říkala, že bych to ve finále zkusila. Striktně to odmítl s tím, že nejde o olympiádu, ani evropský šampionát. Samozřejmě chtěl vyhrát, ale řekl, že nás čekají důležitější zápasy, a na ty mě potřebuje zdravou, takže se mám v klidu a pořádně doléčit.

Pětadvacetiletá česká volejbalistka Andrea Kossányiová prožívá báječný rok, získala v něm čtyři trofeje. Teď sní o úspěchu v olympijské kvalifikaci.

Archiv Andrea Kossányiová

V Číně vás ale čeká hodně silná konkurence...

Skupina je dost nabouchaná. Číňanky, Němky, Turkyně. Rozhodně nejsme favoritkami.

Nemluvíte trochu poraženecky?

Vůbec ne! Nic předem nevzdáváme. My jsme šly do Evropské ligy a Final Four bez psychické zátěže, že musíme. I předseda Českého volejbalového svazu Marek Pakosta nám říkal, že léto se bere jako sehrávací. Máme nového trenéra, do týmu přišly nové hráčky. Braly jsme to tak, že můžeme a chceme. Třeba, když k tomu přistoupíme podobně i v kvalifikaci a nebudeme na sebe vyvíjet tlak, tak se něco povede. Ale pořád je to sport, a ještě k tomu volejbal. Když ve fotbale vede někdo 5:0, je zápas jasný, ve volejbale rozdíl pěti bodů nemusí nic znamenat. Stát se může všechno.

Psychika žen je ale vrtkavá, řekl bych až labilní...

Neřekla bych labilní, ale je jiná než u mužů. Víc tam fungují emoce, nálady, různé pocity. Stačí se špatně vyspat, nebo nějaký, z mužského hlediska banální problém, a všechno je jinak. A když to potká v jeden den víc hráček, je zle. My jsme prostě ženské, nás nepředěláte. Hlava v ženském sportu dělá strašně moc a nevidíte do ní. Chlapi to mají jednodušší, všechno si vyříkají a jedou dál. U žen to neplatí. Určitě byste nechtěl trénovat tým, v němž je čtrnáct různě naladěných ženských (smích). To je pro silné povahy.

Může se stát, že půlka týmu s tou druhou nemluví a trenér je mezi nimi?

Může... Je to ale jako v životě, máte opravdové kamarády, kterým se můžete svěřit se vším, pak jsou lidé, s nimiž jdete maximálně na kafe, a potom i takoví, s nimiž byste ani na to kafe nešel. U žen jsou tyhle vztahy ještě vyhraněnější.

Perfektní rok zažívá česká volejbalistka Andrea Kossányiová. Dál se ale řídí svým mottem: Dokud máš své sny, máš se na co těšit.

Archiv Andrea Kossányiová

Z toho, aby se trenér zbláznil. Předpokládám, že Řek Jannis Athanasopoulos je hodně impulzivní, jak ty ženské nálady snáší? Nenadává vám někdy?

Určitě je impulzivní víc než čeští trenéři. Určitou výhodou je částečná jazyková bariéra, mluví se všemi anglicky. Obě strany tak volí vhodná slova. Jestli nám nadává, vlastně nevíme. Když mluví řecky, nerozumíme mu, ale vytušíme, že nás asi zrovna nechválí. Jinak je to dobrý psycholog, když křičí, tak proto, aby nás víc motivoval. Pochválí, řekne, aby si hráčka z chyby nic nedělala, zapomněla na ni a šla dál, že nejde o život. To vám každý trenér neřekne. Český kouč vám spíš vynadá. Ale u Jannise pochopíte, že už chybu nesmíte opakovat. Třeba ve Final Four nám jeho přístup moc pomohl. Dokázaly jsme obracet sety, v nichž jsme prohrávaly třeba už 17:22. To není v ženském volejbale až tak obvyklé. Přinesl do týmu nový impulz, který je zatím vidět velmi pozitivně.

Zmínila jste složitou ženskou povahu. Máte v týmu nějakou opravdovou kamarádku, které můžete říct všechno a obrazně řečeno, šla byste s ní na kafe i o půlnoci?

Mám, je to Pavla Šmídová, za svobodna Vincourová. Známe se dlouho nejen z reprezentace. Jdeme spolu i do polského klubu Bielsko-Biala. K žádné ze spoluhráček, ať v reprezentaci nebo klubu, ale necítím animozitu. Ani to nejde, jsme profesionálky, volejbal nás živí, jsme na sobě svým způsobem závislé. V reprezentaci je nás hodně z ročníků 1992, 1993, společně jsme v roce 2010 vyhrály bronz na juniorském mistrovství Evropy. Máme k sobě blízko.

Nejlepší kamarádkou v národním týmu je pro Andreu Kossányiovou zkušená Pavlína Šmídová.

Archiv Andrea Kossányiová

Řekla jste: „Jsme profesionálky, volejbal nás živí." Opravdu vás uživí?

Není to jako ve fotbale nebo tenisu či hokeji, ale slušně nás uživí. Podmínky v Česku se zlepšily, o zahraničí a zemích, kde je volejbal hodně populární, ani nemluvě.

Před rokem jste přestoupila do polského Krakova, ale nakonec z toho sešlo. Klub měl finanční problémy. Byl to šok?

A velký! Počítala jsem s tím, všechno bylo podepsané a najednou přišla zpráva, že nic nebude. Už bych to nechtěla zažít.

Do Krakova jste šla z Prostějova, ale vrátila jste se do VK Univerzita Palackého Olomouc. Co bylo důvodem?

Protože o mne měli zájem už dřív, ale tehdy jsem řekla, že dávám přednost zahraničí. S dobrou nabídkou přišli znovu. Bylo to už v době, kdy se rozběhla příprava, což není jednoduché. Nechtěla jsem také čekat, jestli se někde něco neuvolní. A tak jsem šla k největším rivalkám Prostějova. Ve fotbale by to bylo jako jít ze Sparty do Slavie (úsměv). Vážím si přístupu Olomouce. Vyhrála jsem s ní tři trofeje - domácí titul a pohár a k tomu i evropský MEVZA Cup. Byla to moje nejlepší sezona, protože jsem přidala vítězství ve Final Four, bohužel to páté zlato v boji o Ligu národů nevyšlo. Ale cítím se výborně fyzicky i psychicky.

Proklepla jste si po zkušenostech s Krakovem Bielsko-Bialou, kam jste přestoupila?

Nabídku od nich jsem měla už loni, tehdy vyhrál Krakov. Letos mě chtěli znovu. Hraje tam moje bývalá spoluhráčka z Prostějova, slovenská reprezentantka Nina Herelová, hodně jsme spolu mluvili o všem, co se klubu týká, i proto jsem se rozhodla.

Jistě zúročíte zkušenosti z předchozího dvouletého angažmá ve Vratislavi...

Určitě ano, hrály jsme i evropské poháry. V Polsku je volejbal úplně jinde než u nás. Plné haly, velký zájem lidí i médií, špičkové zázemí. Prostě velký sport.

Český fanoušek si ale řekne, že to je jenom Polsko. Itálie, Německo, Francie, Rusko nebo další volejbalově vyspělé země vás nelákají?

Lákají, ale dostat se do těchto špičkových soutěží je hrozně těžké, ne že by to do Polska bylo snadné. Ve většině zemí platí omezení počtu zahraničních hráček, v Polsku jsou jen tři, jinde také. Zájem o mne byl, ale ne z klubů, jaké bych si přála. Věřím, že velká nabídka ještě přijde.

Kdy vám začne klubová sezona?

Vzhledem k tomu, že Polky jsou na rozdíl od nás na mistrovství Evropy, bude to později. První zápas hrajeme 28. října. Letní příprava začne někdy koncem srpna.

Na reprezentačním dresu máte číslo 1, byla jste vyhlášena nejužitečnější hráčkou Final Four, mluví se o vás jako o současné nejlepší české volejbalistce. Cítíte se jí?

Těší mě to, ale jsou tu i další výborné volejbalistky. Letos mám dobrou sezonu. A to i díky skvělému zázemí, které mi rodina i přítel Radek Prokeš, který hraje hokej za Motor České Budějovice, vytvářejí. Třeba táta můj volejbal pořád strašně prožívá a moc mi fandí. Ale to volejbalové hodnocení nechám na jiných. Třeba jednou...

Do Polska vyrazíte sama?

Přítele sice sebou vzít nemůžu, má svoje hokejové povinnosti. Budeme ale stále ve spojení, dneska je spousta komunikačních možností. Je to asi čtyři a půl hodiny autem, což není přes půl světa. Uvidíme se, jak to půjde. Na cestování jsem zvyklá, říkávám, že žiju v taškách.

Andrea Kossányiová
Narozena: 6. 8. 1993
Výška:: 187 cm
Pozice: smečařka
Kariéra:: Baník Příbram (2003-2007), Olymp Praha (2007-2012), AGEL Prostějov (2012-2015), Impel Vratislav (2015-2017), Prostějov (2017-2018), UP Olomouc (2018-2019), Bielsko-Biala (2019-?).
Úspěchy - kluby: 5x mistryně ligy (2013-2015, 2018, 2019), 5x Český pohár (2013-2015, 2018, 2019), 1x1. MEVZA Cup (2019), 1x3. v polské lize (2016), reprezentace: Evropská liga 2x1. (2012, 2019), 1x3. (2018), 1x3. MEJ (2010), nejužitečnější hráčka Final Four (2019).
Karel Felt, Právo

Časová osa: Míčové sporty

Filtr článků - Míčové sporty


Tour de France 2019

106. ročník nejslavnějšího cyklistického závodu světa Tour de France začíná v sobotu 6. července v Bruselu a vyvrcholí v neděli 28. července v Paříži. Z loňského roku vítězství obhajuje velšský cyklista Geraint Thomas. Z Čechů se letos na startu představí pouze Roman Kreuziger.