Článek
Tým s jednoznačně nejnižším rozpočtem se nezalekl hvězdných soupeřů. Šotola, Michálek, Zmrhal, Mach, Křesťan a další borci zanechali v prestižní soutěži fantastický dojem. „Kluci se dokázali fyzicky, takticky a hlavně psychicky výborně připravit. Velký dík v tomto směru patří samozřejmě i trenérům a realizačnímu týmu. A rozhodně také perfektním fanouškům. Pevně věřím, že si zdravé sebevědomí přeneseme i do blížících se bojů v extraligovém play off," prohlásil Mifka.
V Českých Budějovicích se bude dlouho vzpomínat na jasný triumf nad Fenerbahce a také na poslední pětisetovou bitvu s Trentinem. „Italům šlo u nás o vše a museli zvítězit, aby si zajistili postup do nejlepší osmičky. Po prvních dvou vyhraných setech, kdy jsme opravdu podali výkon na hranici našich možností, jsem už ve vítězství začínal věřit. Pak se ale ukázalo, jak strašně těžké je takového giganta zlomit," přiznal Mifka.
"V druhé části utkání už nám trochu došly síly a soupeř naopak stále zvyšoval svůj tlak," popsal budějovický manažer. „Volejbalový svět si ale našich výkonů všiml. Třeba se díky tomu může i naše extraliga stát atraktivnější a přilákat kvalitní hráče ze zahraničí."
Pro klub nemůže být nic víc, než hrát Ligu mistrů. Ale není to rozhodně zadarmo. „Hlavní část volejbalové Champions League je soutěž pro top kluby s velkými rozpočty a hlavně s kvalitní organizační strukturou. Po této stránce jsme oproti nim jako děti na pískovišti a to, myslím, mohu mluvit za všechny české extraligové kluby," naznačil Mifka, že český tým nepatřil mezi favority.
"Kdybychom u nás neměli srdcaře jako například maséra Filipa Hocha nebo šéftrenéra mládeže Vojtu Zacha a dalších pár lidí, kteří klubu dávají téměř veškerý svůj volný čas, měli bychom s organizací obrovské problémy. Když jsem manažerovi italské Civitanovy popisoval naší organizační strukturu, nechtěl mi to vůbec uvěřit," přiblížil Mifka.
Výdaje na utkání Ligy mistrů jsou oproti extralize výrazně vyšší. Do staré sportovní haly v Českých Budějovicích bylo potřeba pronajmout velkoplošné obrazovky, reklamní perimetry kolem hřiště a ozvučení, zajistit celou produkci, položit hrací plochu (taraflexu) a navýšit personál.
„Neseme také náklady na cestu a pobyt supervizora a všech mezinárodních rozhodčích. Zajistit musíme například i VIP zónu pro větší počet hostů. Celkem nás pořádání jednoho domácího utkání v Lize mistrů vyšlo zhruba na 250 000 korun," vypočítal Mifka. Je jasné, že volejbalistům se o pohádkových příjmech z prestižní soutěže, jako mají fotbalisté, může jen zdát.
„O ekonomickém přínosu nemůže být vůbec řeč. Celkové náklady se pohybují kolem dvou až dvou a půl milionu korun. Pro kluby, které nepostoupí alespoň mezi nejlepších osm, je to tedy spíše prodělečný projekt. Část nákladů nám pomůže pokrýt Český volejbalový svaz, ale jinak je vše na klubu. Pomoci mohou odměny za zápasy, ale ty jsou samozřejmě z velké části nejisté. Za výhru v hlavní části soutěže klub získá deset tisíc eur, polovinu za prohru. Na prize money jsme tak inkasovali milion korun. Víceméně je rozdělujeme mezi hráče a realizační tým. Zaslouží si to," zdůraznil.
