Rubriky:

Míčové sporty

Češi prožívali těžké chvíle se svými italskými trenéry. Teď už zase dřou na svém snu

27. dubna 2020 19:09 - Praha

Olympijskou medaili měl plážový volejbalista Ondřej Perušič na očích odmala. Jeho dědeček Boris Perušič, rodák ze Záhřebu, získal s československou reprezentací v roce 1964 v Tokiu stříbro, o dva roky později pomohl k titulu na domácím mistrovství světa.

 

Vlastimil Vacek, Právo

Až se opět rozjede olympijská kvalifikace, může Ondřej Perušič s parťákem Davidem Schweinerem na dědův odkaz navázat, shodou okolností opět v Tokiu. „Já si jako malý s jeho medailemi hrál. A tu zlatou z mistrovství světa jsem dokonce urval z té stužky," s úsměvem si vybavuje pětadvacetiletý beachvolejbalista.

„Děda je můj velký vzor. Pečlivě naše turnaje sleduje, celé IT oddělení naší rodiny vždy pracuje na tom, aby přenosy fungovaly i na chatě, kde bývá. V Ostravě se na nás byl i podívat," vypráví Perušič. Právě na domácím turnaji dosáhl loni se Schweinerem na svůj dosud největší úspěch, kdy na čtyřhvězdičkovém turnaji hráli finále.

Čeští beachvolejbalisté Ondřej Perušič (vlevo) a David Schweiner získali stříbro na turnaji J&T Banka Ostrava Beach open 2019 v Ostravě.

Vlastimil Vacek, Právo

Za normálních okolností by Perušičův dědeček, který v červenci oslaví osmdesátiny, nyní sledoval, jak se Schweinerem bojují o body do olympijské kvalifikace na turnaji v Číně.

Jenže teď je patnáctý pár světového žebříčku rád, že si může zahrát aspoň na svých domácích kurtech na pražském Strahově. „Vlastně jsme byli první kolektivní sport, který mohl takhle trénovat," hlásí Schweiner.

Ještě, než se sportovní život po celém světě zastavil, vyrazili na turnaj do Mexika spojený s třítýdenní přípravou. „Ze světa už chodila šílená čísla o počtu nakažených a v Mexiku byl klid, což zjevně souviselo s tím, že ani moc netestovali. Život tam fungoval normálně, jen všude měli víc dezinfekčních gelů," líčí.

Se šířící se pandemií ale dostal plánovaný turnaj stopku a českou dvojici čekal nesnadný úkol dostat se domů. „Rušily se některé lety, a tím se lidé přesouvali do těch původně volnějších. Přes Ameriku už by nás nepustili, naštěstí se nakonec povedlo," hlásí Schweiner s úlevou.

Po návratu si oba naordinovali dobrovolnou karanténu. Nakoupili osy a kotouče a posilovali, Schweiner v garáži, Perušič na zahradě za domem. Po konci karantény už opět zapojili i míč a své přítelkyně.

„Podávaly na nás, čímž nás vystavovaly pod docela velký tlak, abychom od nich nedostaly eso," usmívá se Schweiner, jehož přítelkyně Nicole plážový volejbal hraje, zatímco Perušičova partnerka Mariana je ligovou basketbalistkou.

S dalším uvolněním opatření už vyrazili i na kurty, jenže bez tria svých trenérů v čele s Andreou Tomatisem, kteří jsou z Itálie, tedy jedné z nejvíce postižených zemí nemocí covid-19.

„Našemu druhému trenérovi zemřeli i příbuzní na koronavirus, prožívali jsme to s nimi, do Itálie často jezdíme trénovat," připomíná Perušič. Teď celá pětice pořádá týmové porady pomocí internetových videokonferencí, aby byl český pár co nejlépe připraven. Jenže na kdy? To zatím nikdo netuší.

Místo soupeře deska? Plážový volejbalista vyzrál na karanténu

„Nejbližší turnaj může být v září, ale to je optimistická varianta," připouští Perušič s tím, že aspoň nějaké domácí akce by se přes léto mohly uskutečnit. „Také jsem k mezinárodním turnajům spíše skeptický, vlastně nejbližší pevně vypsaný turnaj je až ten olympijský příští léto," přitakává Schweiner.

Pokud by se olympijský žebříček uzavřel nyní, mezi čtyřiadvacítku účastníků her by se bez problému vešli. „Pro nás se odkladem olympiády nic nezměnilo, jen se to celé posunulo dál," říká Schweiner. „Když budou nějaké turnaje, musíme předvést dobrý výsledek, abychom se přiblížili jistotě," doplňuje Perušič.

Jako poslední český mužský plážový volejbal reprezentovali na olympijských hrách v Londýně před osmi lety Petr Beneš s Přemyslem Kubalou.

Michal Osoba, Sport.cz, Právo

Časová osa: Míčové sporty

Filtr článků - Míčové sporty