Článek
Už jste se adaptoval v ústeckém celku?
Jelikož v české lize působím po příchodu z domovské Bosny a Hercegoviny už devět let, zdejší basketbal i prostředí dobře znám. Navíc jsem strávil několik sezón i v Děčíně a často jsem jezdil i do Ústí, takže jsem věděl, co mě tady čeká i z hlediska života ve městě.
Ale na sever Čech jste zamířil z Ostravy.
Ano, byl jsem tam jen rok a po skončení smlouvy přišla nabídka z Ústí.
Jak vnímáte fakt, že v ústeckém kádru je momentálně už pět Američanů?
V Ostravě byli čtyři basketbalisté ze zámoří a jeden během sezóny odešel. Proto mě nijak nepřekvapuje, kolik kluků z Ameriky se sešlo v Ústí. Jsem připraven na spolupráci na hřišti s kýmkoli. Když nejsou čeští hráči, musíš někoho přivést (úsměv).
Ve vítězném zápase s Brnem jste zaznamenal 28 bodů. Bylo to vaše nejlepší vystoupení v sezóně?
Je to možné, ale na svoje výkony takhle nehledím. Chtěl jsem pomoci týmu a jsem rád, že se mi utkání vydařilo. Brno je sice poslední, ale bojovalo a určitě jsme ho nepodcenili. Ze začátku sezóny jsem nehrál tak často, jak jsem byl dříve zvyklý.
Nakopne vás zlepšená forma k dalšímu nárůstu výkonnosti?
Doufám, že tomu tak bude. Stále pracujeme na herní součinnosti, protože je tady úplně nové družstvo. V obraně nám to ještě skřípe a musíme si priority srovnat v hlavách. Pokud se ještě více sehrajeme, můžeme se posunout v tabulce nahoru. Optimální by bylo šesté, páté nebo dokonce čtvrté místo (úsměv).
