Článek
Co pro vás znamená průběžné vedení v tabulce s momentálně čtyřbodovým náskokem?
Do sezóny jsme šli s cílem, který odpovídá našim možnostem. Tedy, že máme třetinový rozpočet oproti nejlepším týmům, a tudíž je prioritou umístění do osmé příčky. Dá se říci, že jsme to splnili už v období Vánoc. Od té doby se můžeme chystat na play off.
Jak vidíte kladenské šance na uhájení pozice lídra tabulky?
Může se stát, že nás Karlovarsko, nebo i další týmy přeskočí. Jsme rádi za první místo, ale kdybychom ho případně ztratili, takříkajíc se nic neděje. Chceme samozřejmě co nejvíc vyhrávat, a uvidíme, na co bude naše snažení stačit.
V čem se projevuje symbióza českých hráčů v kladenském dresu se zahraničními posilami?
Čeští hráči k nám nechtěli jít s výjimkou Adama Zajíčka z Dukly Liberec. Prostě se do Kladna nehrnuli. Proto jsme hledali cizince. Z loňska zůstal van Haarlem, další tři jsme přivedli před sezónou. Myslím, že nám pomáhají a odvádějí kvalitní práci. Vyjádřením souhry a týmové bojovnosti je postavení v tabulce.
Našel byste ve hře i rezervy?
Prohráli jsme po sérii třinácti vítězství v Liberci. Tam jsme obrazně řečeno dostali na ústa, ale nedělali jsme z toho vědu. Musíme ještě zapracovat na herním projevu. Není to jen jedna činnost, ale více prvků.
Byla by eventuální extraligová medaile s Kladnem vaším největším trenérským úspěchem?
Trenérsky jsem dosud vedl týmy, které hrály o záchranu v extralize. Zadání pro mě znělo: Nemáme peníze, nemáme hráče, ale potřebujeme hrát tak, abychom nesestoupili. Nějak to udělej. Vytáhl jsem tým Odolena Vody do extraligy, pak jsem odešel.
Ale u jednoho triumfu Kladna jste už byl!
Když v roce 2005 získali titul, působil jsem v klubu na postu sportovního ředitele. To je něco jiného než trenéřina. Vím, že Kladno vyhrálo extraligu i v roce 2010, kdy jsem ale v klubu nepracoval v žádné pozici.
V extralize se v roli trenéra a tudíž i soupeře potkáváte s řadou svých někdejších spoluhráčů z různých týmů. Berete to prestižně?
S libereckým koučem Michalem Nekolou jsme společně hráli za tři kluby. Dál mohu namátkou jmenovat trenéry Petra Broma z Ústí nad Labem, Rendu Dvořáka z Českých Budějovic, Martina Kopa z Příbrami a další. Přehnaná rivalita není z mojí strany na pořadu věci. A doufám, že ani z jejich strany. Spíš mě zajímá, jak kdo trénuje, jestli klade důraz na taktické záměry apod.
Jak se vám v globále líbí extraliga?
Je vyrovnaná. I týmy, které bojují o play off, si dokážou vyšlápnout na někoho z popředí tabulky. To je pro ligu jen dobře. Stejně tak velký počet cizinců, kterých je snad čtyřiačtyřicet. Zkrátka tolik českých kluků tolik není. A jestliže zahraniční hráči pomohou k tomu, aby se úroveň ligy zvedala, jen to jen ku prospěchu.