Hlavní obsah

Jak držet krok se světem? Reprezentace potřebuje svého tatínka, říká trenér Růžička

Podle asistenta trenéra českých basketbalistů Lubomíra Růžičky potřebuje národní tým sportovního ředitele nebo trenéra na plný úvazek. Osobu, která bude s hráči v celoročním kontaktu a bude se snažit omezit omluvenky na minimum, aby se neopakovala situace z mistrovství Evropy, kde oslabený kádr bez několika opor nepostoupil ze základní skupiny. Současný kouč Ronen Ginzburg vede zároveň i mistrovský Nymburk.

Foto: Mudra/ČBF Václav, ČTK

Zleva Rosco Allenz Maďarska a český pivot Patrik Auda.

Článek

"V první řadě by měla vzniknout role jakéhosi tatínka národního týmu, který se o něj bude starat po celou dobu a který bude v neustálém kontaktu se všemi hráči. Po každém jejich zápase si s nimi prohodí dvě tři textovky, bude za nimi jezdit, bude se jich ptát na problémy, zranění a další věci. Aby se už nikdy nestalo, že bude tolik omluvenek," prohlásil Růžička v Kluži, kde český výběr z pěti utkání porazil jen Rumunsko.

"Samozřejmě to vnímáme jako neúspěch. Chtěli jsme postoupit do Istanbulu. Nicméně se na to musíme dívat realistickýma očima. Jediná cesta do osmifinále vedla přes Rumunsko a Maďarsko. Jeden zápas se nám podařil, druhý už ne a tak jsme jeli domů," hodnotil Růžička, který v NBL trénuje Svitavy.

Všichni kluci bojovali, zastává se hráčů kouč

Odmítl, že by český tým na turnaji nebojoval. "Když jsem vedl Svitavy v zápasech proti Nymburku, tak jsem si vždycky říkal - kluci, málo bojujete. Jenže ono to tak vypadá, protože nastupují proti hráčům na vyšší úrovni, pro které hra vypadá strašně snadná. No a divákům se pak zdá, že hráči nebojují. Ale ono to tak ve skutečnosti není. Špičkoví hráči rozhodnutí na palubovce dělají automaticky, a proto pak jsou v NBA nebo Eurolize. A kluci, kteří hrají třeba českou ligu, proti nim pak vypadají, že nebojují a váhají," vysvětloval jednatřicetiletý kouč.

Naopak měl pro některé hráče spíše slova chvály. "Osobně mám před našimi kluky velký respekt. Třeba Kamil Švrdlík dřel do morku kosti. Martina Peterka znám od jeho šesti let. On nikdy nebude mít výraz zarputilého válečníka. Má však jiné přednosti. Martin Kříž je velký bojovník, co nic nevypustí. Samostatnou kapitolou je Patrik Auda. Ten hrál se zraněním. Spousta hráčů by s podobnou diagnózou do zápasu ani nenastoupila. Řekli by, že jim za čtrnáct dní začíná klubová sezóna a že si musejí chránit kontrakt. A Patrik? Vzal dres, řekl, ať mu dají prášky a zatejpují ho, že jde na to. Jestli tedy chce někdo hodit na kluky to, že nebojovali, tak to tak opravdu jen vypadalo," prohlásil Růžička.

Nejsme basketbalová země, navíc nám chyběl žolík, tvrdí kouč

"Můžeme najít viníky v trenérech, v hráčích, ale tohle není ten skutečný problém. Skutečný problém je v tom, že nejsme basketbalová země. Pokud chceme být úspěšní, tak musíme být v týmu všichni. Basketbal je hra vysokých lidí a v tom jsme měli velký limit. Chyběl nám žolík v podobě vysokého pivota, proto jsme měli problém v obraně a nemohli vyrážet do brejků," dodal Ginzburgův asistent.

Zatím netuší, jestli bude u týmu pokračovat, ale podle něj bude o budoucnosti národního týmu rozhodovat i to, zda ČBF přijme možnost spolupořádat ME v roce 2021. "Bude třeba rozhodnout, zda se teď půjde do kvalifikace o MS s cílem postoupit, když máme celkem hratelnou skupinu, nebo zda ji budeme hrát s hráči, kteří budou hrát v roce 2021, jako jsou třeba Viktor Půlpán nebo náš velký talent Víťa Krejčí, který může začít sbírat zkušenosti. Buďme s ním v pravidelném kontaktu a za čtyři roky tu máme hráče na pozice 1, 2 i 3, který teď, ve svých 18 letech, trénuje v Zaragoze," dodal Růžička.

Reklama