Dotáhnou Dragič a spol. neskutečnou jízdu Eurobasketem až ke zlaté tečce?

Slovinské letiště v Mariboru nestíhá odbavovat cestující do Istanbulu, fanoušci z malé země mezi Chorvatskem a Rakouskem kupují i lety od svých nejbližších sousedů, Vídeň i Záhřeb hlásí nápor. Každý sportovní fanda z této malé země chce být u největšího týmového počinu sportovců ze Slovinska. Úspěch však nepřišel z ničeho.

Od rozdělení bývalé Jugoslávie nechyběli hráči Slovinska na žádném mistrovství Evropy, nejlépe si vedli v Polsku v roce 2009, kde skončili těsně pod stupni vítězů. Bostjan Nachbar, Erazem Lorbek, Jaka Lakovič nebo Sani Bečirovič. To byly hvězdy euroligových palubovek nebo zámořské NBA, už tehdy to byl tým, který mohl cenný kov získat. V té době se v reprezentaci zabydlel už také mladý Goran Dragič. Ten měl za sebou první sezónu v NBA a pomalu se pasoval do role vůdce mužstva.

Staří matadoři odcházeli a on se stal jednoznačným tahounem mužstva, vždy rád přijel reprezentovat a táhnul průměrný tým za solidními pozicemi jak na mistrovství světa, tak i na Eurobasketu. Až v roce 2015 si dal pauzu a hned se reprezentace propadla až na dvanácté místo v Evropě, třeba až za české reprezentanty.

Přesto národnímu celku neřekl sbohem, jako rozlučku si naplánoval šampionát, právě vrcholící v tureckém Istanbulu. A konečně našel ke svému vůdcovskému umění i skvělé parťáky. Jeden z největších evropských talentů Dončič se své premiéry na velké akci rozhodně nezalekl a perfektně zapadl do rychlé hry, kterou se snaží Kokoškov vštěpovat svému týmu. Naturalizovaný Američan a po Dončičovi druhý hráč Realu Madrid Randolph, hraje také parádně. Na rozdíl od většiny „amerických přeběhlíků" nepředržuje míč a je opravdu hodně platný. Životní formu má i pivotman tureckého Banvitu Gašper Vidmar, který v semifinále zastínil oba bratry Gasoly.

K tomu, aby Dragič a spol dotáhli neuvěřitelnou cestu Eurobasketem až k úplnému vrcholu, stačí poslední krůček, zdolat balkánského rivala ze Srbska. Zápas v istanbulské hale Sinana Erdema začíná dnes ve 20:30.