Článek
Schválně, zkuste vyjmenovat tuzemské trenéry, kteří mají perspektivu, drajv, zajímavý styl, zkušenosti z koučování špičkových českých klubů a zrovna jsou k mání? Kdepak, svazový šéf Trunda nepřehazoval kandidáty jako býk pomalé nešťastníky na koridě.
V českém fotbale se nezanedbalo při výchově talentů, ale také při produkci schopných trenérů. Denia se španělským sympaťákem a asistentem Pablem Amem ročně odhadem vyinkasují přes 30 milionů korun za rok.
Je to v podstatě daň za to, že český fotbal a kolektivní sporty obecně negenerují v novém tisíciletí haldy stratégů s mezinárodním věhlasem.
Také se ale nabízí jiný pohled.
Český fotbal má jedinečnou možnost se přiučit a inspirovat od chlapíka, který se bez jakékoli nadsázky podílel na výchově evropských a světových šampionů. Trénoval Rodriho, Torrese, Cubarsího, Cucurellu nebo zázračného Yamala. Je blízkým přítelem trenérského velmistra Luise de la Fuenteho. Spolu vytvářeli systém, který v současnosti nemá konkurenci.
Denia si svým bezvadným CV a představami získal představitele českého fotbalu. Teď přichází další náročná disciplína, aby si získal i reprezentační kabinu.
Líbivě jistě hovořili i jeho předchůdci, ale těžko slova měnili ve skutečnost.
Za Deniu mluví výsledky a 220 odkoučovaných zápasů ve španělských mládežnických reprezentacích, s nimiž sbíral medaile a vyhrával velké turnaje.
Bude to ale docela kumšt, pokud při rozpravách s reprezentanty bude volit stejně jednoduchou angličtinu bez větších konkrétností jako při páteční inauguraci. Je sympatické, když Denia opakovaně zdůrazňuje týmovost a sounáležitost. Až za přehnanou slušnost lze brát, když zase nejednou zmínil, že podle něj český reprezentační fotbal nemá žádný zásadní problém.
Přitom byste na posledním evropském i světovém šampionátu nenašli moc výběrů, které by se herně soužily víc než Češi. Stylem a smýšlením vlastně nemohou být vzdálenější Deniovým krajanům, kteří důvěřují kombinaci, rychlému přepínání a individualitám, které se umí podřídit kolektivu.
Bude zajímavé sledovat, jak se španělský průkopník prosadí ve zcela jiném prostředí a jak dokáže vštěpit mechanismy do národního týmu i myšlenky do celého hnutí, které leckde ustrnulo.
Bylo by bláhové si myslet, že Denia ihned spasí reprezentaci. Je víc než pravděpodobné, že elitní skupinu Ligy národů ve společnosti Anglie, Španělska a Chorvatska zakončí Češi na posledním místě bez jediné výhry. Daleko cennější bude, pokud obstojí herně.
Český fotbal se se zpožděním vydává zahraniční cestou, po níž už mohl nějakou chvíli kráčet. Nápad se už v české sportovní branži osvědčil. Dánští trenéři vynesli fotbalové Spartě návrat na český trůn a do Ligy mistrů. Basketbalisty až na olympiádu dotlačil Izraelec. Český biatlon osvěžila norská škola. A koneckonců český hokej po desetiletém suchu vrátil při MS na bednu Fin Jalonen.
Po neúspěšném šampionátu 2023 byl až nedůstojně vypoklonkován. V době Jalonenovy vlády se ale vyprofiloval trenér, který po Jalonenovi dovedl Čechy ke světovému zlatu. A i trenér Rulík ocenil přínos finského předchůdce.
I v tom může být benefit zahraniční cesty, který český fotbal ale pozná až později.
