Článek
V mosteckém Baníku jste strávila pět sezón, získala stejný počet titulů v české lize, navíc medailová umístění v interlize i triumfy v domácí pohárové soutěži. S jakými pocity odcházíte?
Mrzí mě, že jsem kvůli zranění nestihla závěr právě skončené sezóny. Původně to bylo vymyšlené tak, že bych zasáhla aspoň do finálových zápasů v lize. Ale musela jsem se přizpůsobit situaci, nebylo to možné. Holky to zvládly. A loučení bylo smutné, oplakala jsem ho. Úvahy, že po Jeřábkové už to nebude v Mostě takové jako dosud, však neberu. Život jde dál.
Co byste vzkázala novým hráčkám, které do Mostu přicházejí?
Mají příležitost, aby se ukázaly. Čekají je i evropské poháry, což je pro všechny dobrý zdroj zkušeností.
Proč míříte právě do maďarské ligy?
Pocházím z Plzně, hrála jsem za Most a žiju v Písku. Při novém angažmá jsem zohledňovala i dojezdovou vzdálenost kvůli rodině.
Do Německa nebo Rakouska by to bylo z Písku zřejmě blíž...
Šlo by to taky, ale Maďaři přistoupili na částku, jakou za mě vyžadoval Most. Z tohoto pohledu je to Maďarsko.
Kdy nastupujete do nového působiště?
V polovině července. A plánuji, že bych měla být v té době připravená začít přípravu s týmem.
S jakou vizí odstartujete příští etapu házenkářské kariéry?
Chtěla bych si v budoucnu zahrát Ligu mistryň. Érd byl v tamní lize třetí za dvěma celky, co v ní účinkují.
V Maďarsku působí i vaše reprezentační spoluhráčka Jana Knedlíková. S Györem vyhrála i vaši vysněnou Ligu mistrů!
Jana je momentálně taky zraněná, stejně jako já sledovala kvalifikační vrchol o postup na mistrovství Evropy se Slovinskem v Mostě jen z tribuny. V Maďarsku budeme mít k sobě docela blízko a budeme hrát proti sobě.
