Basketbalistky po vítězném čtvrtfinále zářily štěstím, únavu přebila euforie

„Byl to náš tajný sen, ale že by s tím někdo před čtvrtfinále počítal, tak to asi ne,“ připustila kapitánka Hana Horáková. „Taková výhra a doma k tomu, to opravdu stojí za to,“ mínila v reprezentaci končící Ivana Večeřová. „Povedlo se nám něco naprosto úžasného. Taky diky divákům, ten kotel nás obrovsky držel,“ líčila nejlepší střelkyně zápasu Eva Vítečková.

„Od první trojky, co mi tam spadla, jsem cítila, že mi to dnes sedne,“ přiznala se autorka 27 bodů. „Nikdo nám proti Austrálii asi moc nevěřil, ale já fakt měla od začátku utkání dobrý pocit a nějak se o to ani nebála. Pořád jsem si říkala, že každý je přece někdy porazitelný,“ usmívala se kapitánka Hana Horáková.

„Když hrajete takhle důležitý zápas a daří se v něm, tak ani únavu necítíte a tu bezprostřední radost po zápase jsme si ohromně užily,“ přiznala Horáková. „Bylo obdivuhodné, jak nadoraz za tím holky šly. Každá z nich nechala na hřišti duši. Když jsem viděl, jak bojují a že vydrží hrát pod košem tvrdě, věřil jsem jim stále víc,“ prohlásil trenér Lubor Blažek.

„Hrozně důležité bylo, že jsme prakticky pořád vedly a Australanky musely dotahovat. Konečně nás podržely trojky, které jim moc nešly, takže jsem se mohly zatáhnout a v obraně pod vlastním košem to bylo úplně perfektní,“ líčila česká rozehrávačka.

České basketbalistky oslavují senzační výhru nad Austráliífoto: Reuters/Petr Josek

„Dařilo se nám hrát i rychle dopředu, k tomu se přidalo celkem 10 trojek a to je předpoklad pro to udolat i tak silné soupeřky,“ mínil kouč. „Věděly jsme, že musíme za každého stavu udržet koncentraci. V poslední čtvrtině čas utíkal hrozně pomalu, ale já věřila, že Australanky skóre nepřekulí, i když stahovaly,“ doplnila Vítečková.

Pod košem daleko víc než pečlivě střežená Jacksonová zlobila 204 cm měřící teprve 19letá Cambageová, na níž české pivotky nasbíraly fauly. Už čtvrthodiny před koncem měla každá z nich čtyři, přesto utkání dohrály, aniž by polevily v důrazu. „Mladá Australanka se prosazovala hlavně vahou, bylo těžké hrát proti ni pod hrozbou faulů. Ale když se trápila Jacksonová, zůstávala na to sama,“ líčila Petra Kulichová.

„Připadala jsem si trochu nesvá, když mi taková hvězda jako Lauren přišla blahopřát k postupu, to bych fakt před zápasem nečekala. Vypadala utahaně, tvrdá obrana na ni platila,“ říkala na adresu své spoluhráčky ze Seattlu Jana Veselá, která v závěru unesla zodpovědnost při trestných hodech.

„U mě se sice nikdy neví, jak ty šestky dám, ale tady každá moje trefa pojišťovala naše vedení a brala sílu Australankám. Ke konci nám to běhalo už samo, byly jsme v nádherném transu i zásluhou fantastického publika,“ tvrdila Veselá.

„Není ale čas na oslavy. Dokud je našlápnuto, musíme se snažit dotáhnout to co nejdál a zahrát stejně koncentrovaně i proti Běloruskám,“ říkal Blažek, jenž přitom unikal všeobecné euforii.

„Radost mám velikou, umím si ji ale prožít sám. Hrozně moc to přeju hráčkám, povedlo se navázat na slavnou éru trenéra Bobrovského, prohlásil kouč. „Je tu jedinečná šance na velký úspěch, ale nesmíme ještě moc lítat v oblacích. Snad jsme tu ale neřekly ještě poslední slovo a dokážeme zahrát podobně i proti Běloruskám,“ mínila Vítečková.