Hlavní obsah

Do Ria i za tučňáky! Prskavec vyráží vyšperkovat parádní sezónu

Praha

Oslavy? „Jen pivečko s klukama na letišti,“ vypráví kajakář Jiří Prskavec. Po svém nedělním triumfu v celkovém hodnocení Světového poháru totiž přiletěl domů ze španělského Pau, jen vybalil tašky, znovu zabalil a ve středu letí do brazilského Ria.

Foto: Martin Hladík

Kajakář Jiří Prskavec po finále ve španělském Seu d'Urgell, kde se stal celkovým vítězem Světového poháru ve vodním slalomu.

Článek

„Něco málo jsem doma stihl, ale času nebylo tolik, kolik bych si představoval,“ přiznával pětadvacetiletý vodní slalomář. „Po mistrovství světa letíme s přítelkyní na dovolenou na jih Chile do Patagonie, tak snad zabalím všechno. Naštěstí si většinu zařizování vzala na triko Terka,“ kvituje Prskavec, jenž při cestách po jižním cípu kontinentu plánuje výlety třeba i za tamními tučňáky.

Příjemné vzpomínky

Dovolená ale začne až s příchodem října, poslední zářijový víkend bude bojovat o návrat na světový trůn, na který se posadil před třemi lety v Londýně. Navíc na kanále, kde předloni při své premiérové účasti na hrách získal bronz.

„Mně se tam jezdilo výborně od prvních tréninků před olympiádou. Možná i proto, že kanál je hodně podobný Troji, kde jsem vyrostl,“ těší se na závody ve čtvrti Deodoro.

Organizátoři mistrovství světa kvůli problémům s kvalitou vody zrušili tradiční kemp před šampionátem, a tak by Prskavcovi mohly přijít vhod desítky hodin, které v Riu najezdil před olympiádou. „Záleží, jak moc se kanál proměnil. Pokud bude stejný, dva měsíce, které jsme tam tehdy odtrénovali, budou výhodou,“ věří Prskavec.

Na vítězství čeká

Letos se prezentuje parádní formou. Ve Světovém poháru byl jednou čtvrtý, dvakrát třetí a dvakrát druhý, bronz má z mistrovství Evropy v Troji. „Skoro z každého závodu mám medaili, ale vítězství žádné. Bylo by hezké to prolomit,“ zasnil se.

Předpokladem k úspěchu jsou u trojnásobného mistra Evropy čisté jízdy, které se mu ve finále vrcholných akcí v poslední době nedařily. Za poslední dva Světové poháry si ale svěřenec svého otce Jiřího ze čtyř jízd ani jeden dotek nepřipsal.

„Už mě to štvalo, závodů se šťouchy bylo dost, často mě stály vítězství nebo medaili. Přitom to byly milimetry, kdy jsem se jen otřel o branku. Teď možná ve spodní části trati myslím víc na to, že bych si měl průjezdy pohlídat a při finále svěťáku v Seu se mi snad po dvou a půl roku povedlo sjet kvalifikaci, semifinále i finále bez dotyku,“ těší Prskavce.

Reklama