Rubriky:

Vodní sporty

Ze svěrací kazajky k osobáku. Motýlkář Šefl chtěl ale ukázat víc

29. července 2017 11:15 - Budapešť

Spokojenost, ale... Motýlkář Jan Šefl si na mistrovství světa v Budapešti po nepovedené padesátce spravil chuť osobním rekordem 52,65s na stometrové trati. Od hranice semifinále jej ale stále dělilo propastných sedm desetin. „Tradiční poolympijský útlum světové špičky se nekoná,“ komentoval sedmadvacetiletý reprezentant rychlé časy konkurence.

 

ČSPS/Martin Sidorják

Po padesátce jste odcházel od bazénu hodně smutný, osobní rekord na stovce chmury zahnal?

Plavalo se hezky, i když jsem chtěl točit první padesátku asi o dvě setiny rychleji a dohmátnout v čase 52,40. Cítil jsem se ale dobře a o to víc mě mrzí, že padesátka nevyšla, jak měla. Evidentně mám formu, abych jel čas 23,60, který byl potřeba k semifinále. Bohužel, v tu neděli jsem na to neměl (časem 24,09s skončil na 28. místě - pozn. red.).

Změnil jste něco během týdne?

Při prvním závodu jsem se cítil hrozně svázaný, jako bych byl ve svěrací kazajce. Na videu bylo vidět, že to bylo utáhlé, měla jsem stažená ramena. Dva dny poté jsem si dal padesátku nanečisto v závodních plavkách v závodním bazéně a plaval jsem za 23,60, což byl původní záměr. Včera jsem cítil, že jsem na tom docela dobře a mohl bych teoreticky letět.

K postupu do semifinále ale nakonec chybělo hodně. Český rekord 51,99 byste musel zlepšit o tři setiny...

I když se nerad hrabu v minulosti, tak jsem se před závodem koukal na výsledky ze šampionátů v letech 2013 a 2015. Trochu se od toho dá odpíchnout, kam se trať posunula. A tady je to snad o šest desetin.

To jen potvrzuje, že se v Budapešti plave extrémně rychle.

Přitom mistrovství světa po olympiádě bývá slabší. Na olympiádu jsou všichni nastřelení a po hrách je to samá srandička, Phelps hulí bongo... Výkonnost špičky se trochu zasekne a to je příležitost pro nás ostatní, ukázat, co v nás je. Letos to ale tak není, výkony jdou to pořád nahoru. Což je samozřejmě dobře. Ale pro nás je to špatně, protože si neškrtneme a skoro všichni jezdíme akorát na rozplavby.

Hlavní cíl, posunout hranici osobního rekordu se vám ale podařilo splnit. Berete to jako satisfakci?

Kdybych ho nezaplaval, tak už by to bylo k zamyšlení, co jsem udělal špatně. Osobáček je fajn, po dlouhé době relativně hezký čas, ale na svět to prostě nestačí.

Jste ve spojení s australským trenérem Deanem Pughem, pod nímž jste u protinožců v zimě trénoval?

Napíšu mu, jak jsem plaval, on to určitě sleduje.

Jak zpětně vnímáte rozhodnutí vydat se do Austrálie?

S Deanem jsme si sedli nejen tréninkově, ale i lidsky. Po neúspěšné kvalifikaci na olympiádu jsem byl strašně zklamaný, bylo to potřetí za sebou. On hned pochopil, v jaké situaci se nacházím. Během deseti minut jsme si vysvětlili, jaké mám záměry. Popsal jsem mu svoje pocity, on se na mě podíval na tréninku a řekl: Jo, to je vončo. Bylo neskutečné, že jsme si po tréninku dokázali ještě hodinu povídat, často ani ne o plavání, ale i o jiných věcech. Ta chemie prostě super fungovala. Jestli budu mít v budoucnu nějaké peníze navíc, tak bych se tam strašně rád vrátil. Na nějaké dva, tři měsíce.

Pavel Novotný (Budapešť), Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Vodní sporty

Filtr článků - Vodní sporty