Článek
Mezi diváky to znovu zahučí. Tělo dopadlo a letí po svahu. Kolem něho gejzíry sněhu. Těžko říct, jak to dopadne, ale nevypadá to dobře. Hrůzostrašné divadlo končí... Znovu sekundy mrtvolného ticha a pak vydechnutí. Mladík se zvedá ze sněhu a krátce nato jde po svých. Přežil a vypadá to, že bez zranění. Sjezdovka Kandahar Banchette Giovanni Nesi však maří jeho šanci. Česká naděje cílem dole v Borgatě neprojede.
"Stalo se to kousek za polovinou trati. V téhle pasáži jsem měl při tréninku rychlé časy. Volil jsem si tu trochu jinou stopu než ostatní a vycházelo to. Tentokrát jsem se pustil moc rychle, prostě jsem přehnal rychlost. I ten přetažený oblouk by se dal zvládnout. Jenže v tom místě byly hrbolky a do jednoho z nich se mi lehce zařízla lyže. Zrovna v momentě, kdy to nadnáší. Cítil jsem, jak mě to zvedlo a otočilo ve vzduchu, pak už se s tím nedalo nic dělat," vrací se k hrozné vteřině nedělního sjezdu Bank.
Naštěstí se vypnula lyže
Co člověku proletí v takovém okamžiku hlavou? "Moc toho není. Když mi to uletí, tak si jen přeji, abych se nezabil. Tenhle pád vypadal strašně. Šel jsem jednu chvíli hlavou dopředu. Pak jsem se stočil na bok. Naštěstí mi vypnula lyže, protože jinak by to asi opravdu skončilo strašlivě. Dopadl jsem na bok a už jsem alespoň lehce kontroloval sešup a snažil se brzdit. V tu chvíli se mi ohromně ulevilo," přizná sjezdař.
Počítání kostí? Ne, jen blesková kontrola, jestli všechno funguje... "V dalším okamžiku, když zjistíte, že žijete, letí tělem signál, jestli není nic zlomeného. Odpověď byla kladná, jen nehet na prstu to trochu odnesl, ale nic vážného. Dokonce jsem večer nenašel ani modřiny a ráno se také žádná bolest neozvala," povídá Bank šťastně, když si balí lyže a směřuje na trénink sjezdu pro úterní kombinaci.
"Nebyl to můj nejhorší pád v životě, i když mohl být... Dvakrát jsem si zlomil nohu. Do třetice už něco takového nemusím," otřepe se nad nepříjemnou vzpomínkou. Jinak si prý z pádů nic nedělá. "Ke sjezdovému lyžování patří. Musíte je ale přežít bez úhony. Rozhodně si po nich neříkám, že s tím praštím a nebudu pokoušet osud."
Šanci cítí v kombinaci
Bank měl ve chvíli, kdy upadl, desátý nejlepší mezičas! "To mi řekl až jeden člověk od firmy Elan. Cítil jsem, že jedu dobře, držel jsem si svou stopu a linii, lyže jely báječně. Možná jsem se tím trochu nechal unést a pustil je moc rychle, pak stačí setinka sekundy a... Však jste to viděl," mávne trochu zklamaně rukou. V tu chvíli mu dochází, že mohl udělat historický výsledek českého mužského alpského lyžování.
"Jsem smolař. Když mi to jede, tak buď upadnu, nebo mě diskvalifikují. Desátý mezičas jsem měl i při obřím slalomu v Alta Badii, ale upadl jsem. Ve Wengenu jsem ve sjezdu Světového poháru zůstal jedno místo za bodem. V obřím slalomu v Kranjské Goře mě diskvalifikovali z šestadvacátého místa kvůli klínkům, za které jsem nemohl. Ale já se tím otrávit nenechám. Když jsem hodně naštvaný nebo cítím bezmoc, v hlavě mi to přepne a řeknu si, že jezdím především pro radost. V životě jsou důležitější věci... Přesto věřím, že jednou něco zajedu," praví odhodlaně. Před čtyřmi roky byl v Salt Lake City ve sjezdu 39., na MS v roce 2001 skončil šestý v kombinaci.
Sjezd pojede naplno
A ta se jede zrovna dnes. "Těším se na ni a cítím šanci zajet solidní výsledek. Několik sjezdařů bude chybět. Ideální by bylo jet kolem patnáctého místa ve sjezdu. Myslím tím na startu z kopce, ne výsledkově. Závod pojedu naplno, abych si vytvořil co nejlepší předpoklad pro slalom. Dřív jsem spoléhal hlavně na jízdu mezi brankami, teď mohu vsadit i na sjezd a pak to zkusit ještě vylepšit. Taktika? O té budu přemýšlet podle výsledku sjezdu, ale moc na ni nedám. Když se hodně taktizuje, končí to špatně. Raději pojedu, co umím, a snad zajedu výsledek, na který budu hrdý. Po těch pádech a smůlách by se mohla paní Štěstěna usmát i na mne," přeje si Bank před závodem.
Čeká se souboj Američana Millera s Rakušany. Nejistý je start norského obhájce prvenství Aamodta, který si zranil koleno ve sjezdu.
