Hlavní obsah

Běžecké lyžování bylo na hrách vlajkovou lodí

Karel Felt, Radek MalinaPrávo

Čtyři cenné kovy získali čeští reprezentanti na zimních olympijských hrách v italském Turíně. Předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek je s reprezentací na XX. ZOH spokojený, jak řekl v rozhovoru pro deník Právo.

Článek

Jak jste spokojen s medailovými zisky na těchto hrách?

Jsem se čtyřmi medailemi velmi spokojen. Před olympiádou jsem hovořil o třech, takže ta další je navíc. Mohu tedy s radostí říct, že jsme úspěšná výprava.

Co vás vedlo k prognóze, že medaile budou jen tři?

Na olympiádě těžko vyjdou všechny naděje. Propočítal jsem si, že to může vyjít na padesát procent a trochu jsem ještě ubral, i když ze strany lyžování po úspěšné loňské sezóně byly prognózy velmi optimistické. Na těchto hrách bylo především běžecké lyžování skutečně naší vlajkovou lodí. Je ale lepší trochu ten přehnaný optimismus tlumit, protože pak by ani šest medailí nebylo pro někoho dost. Musíme si na druhou stranu uvědomit, že za Kateřinou Neumannovou nám momentálně nikdo neroste.

Některé ambice ale zůstaly nenaplněné...

Olympiáda není jen o kvalitě, ale také o univerzalitě. V některých disciplínách naši závodníci jen doplňovali startovní pole. Určitě přišla i zklamání. Třeba biatlon žen se tu mohl představit v lepší podobě. To se ale stává. Velká očekávání byla ve skoku na lyžích od Jakuba Jandy, takže jeho umístění mohou být zklamáním. Podívejme se však na další favority, kteří tady také neuspěli, včetně fenoména minulých let Poláka Malysze. Je otázkou, co k tomu všechno přispělo, zda to byly jen turbulence kolem něho nebo i ztráta sebedůvěry po letech na lyžích. Říkám svoje první dojmy. Zhodnocení je především otázkou pro jednotlivé svazy, které za svoje závodníky za disciplíny odpovídají.

Uspokojily vás hry po organizační stránce?

Bývalý předseda MOV Samaranch říká, úspěch her závisí na skvělé organizaci a na úspěších domácích sportovců. Tyto faktory tady nebyly úplně na nejvyšší úrovni. Zájem o olympiádu nebyl v Itálii na vyšší úrovni od samého počátku. Možná by se zvedl, kdyby přišly větší úspěchy domácích sportovců. Organizace nebyla také nejlepší, i když to nebyl úplný propadák. Pro závodníky byla rozhodně lepší, než pro ostatní účastníky. Sportoviště byla také na dobré úrovni. Pravdou je, že italská vláda dělala dlouho mrtvého brouka a začala reagovat až po intervencích předsedy MOV Rogga. Organizačně olympiáda kulhala, ale sportovně určitě ne.

I sportovci si ale stěžovali, že to byly jedny z nejhorších her, které zažili, co se týká atmosféry na sportovištích...

To bylo dáno tím, že domácí nedosáhli tolika úspěchů. Přispělo i špatné počasí. Když se lidé brodí v blátě, na náladě jim to nepřidá. Olympiáda ale nežije z návštěvy v hledištích, vše kolem dělají média. Italové si to zavinili i tím, že neměli přípravy dofinišované a přemrštěnými cenami za vše, co souviselo s olympiádou. Počínaje ubytováním, konče občerstvením. Média také dnes olympiádu podávají v přehledné podobě, pohodlnější lidé se přímo na hry ani netlačí. V Salt Lake City tomu Američané moc nerozuměli, ale návštěvy tam byly obrovské,brali návštěvu her jako svátek a přišli. A vůbec turínské hry nemohu srovnávat se Sydney nebo Lillehammerem. Na hokeji ale byla dobrá atmosféra a já obdivuji naše fanoušky, že v takovém počtu přijeli i přes to nepohodlí.

Berete jako krok vpřed, že tu kromě ruské biatlonistky Pylevové a skandálu kolem rakouských biatlonistů nebyly zatím žádné dopingové případy?

Doufám, že tomu tak bude i po dokončení všech analýz. Otevřená zůstává otázka nepovolené manipulace s krví. Hovořil jsem o tom s Dickem Poundem, šéfem organizace WADA, která se zabývá bojem proti dopingu. Byl velmi spokojen s tím, že od doby, kdy se do tohoto boje vložily větší finanční prostředky a zapojily se do něj i vládní organizace, začíná přinášet první ovoce. O tom, že to jde i bez dopingu, přesvědčuje Kateřina Neumannová a já věřím, že tomu tak bylo i u ostatních špičkových závodníků.

Kaňkou zůstane chyba v přihlášení mužské běžecké štafety...

To, co se stalo, mohlo ke konci her položit i sportovního ducha výpravy. Musím vyslovit uznání samotným běžcům, jak to nakonec zvládli. Náhradník ale měl být jednoznačně s týmem a být připravený. Neumím si představit, že by třeba hokejisté byly na utkání bez náhradníků. Říkám, že funkcionáři by minimálně neměli závodníkům házet klacky pod nohy, ale tohle byla přímo kláda. Je otázkou, zda se takové věci, které jsou potom nezvratné, nemají kontrolně zdvojovat.

V čem byla pro vás olympiáda poučná z hlediska ČOV?

Musíme se v předstihu věnovat smlouvám sportovců s jejich partnery a sladění s našimi požadavky. Povedlo se nám také zlepšit péči o samotné sportovce a naše partnery, ale i v tom můžeme udělat ještě víc.

Na hrách uspěla například Martina Sáblíková v rychlobruslení, což by před pár lety nikdo nečekal. Přitom se doma nemůže pořádně připravovat. Co může ČOV udělat pro zlepšení podmínek?

O tom jsme přemýšleli už dřív. Mysleli jsme si, že u nás má budoucnost spíš krátká dráha. Snažili jsme se pomáhat vytváření podmínek v Benátkách nad Jizerou, ale tento projekt takového rozmachu nedosáhl. Domluvili jsme se s ministryní školství, mládeže a tělovýchovy Buzkovou, že se sejdeme hned po olympiádě a budeme uvažovat o vhodném projektu. Je třeba to zvážit, aby se nevybudovalo něco, co pak nebude využité. Nelze čekat, že po republice vyrostou ovály na rychlobruslení.

I když se jednalo o zimní olympiádu, vezete si odtud nějakou zkušenost vzhledem k uvažované kandidatuře na letní hry?

Upravíme některé materiály, které jsme dali na pražskou radnici před odjezdem do Turína. Další jednání bude ve druhé polovině března. Určitě jsme schopni zorganizovat hry na lepší úrovni a bez mamutích staveb.

Reklama

Související témata: