Hlavní obsah

GLOSA: Važme si Tomáše Plekance. Takových lídrů a srdcařů v hokeji moc není

Přes dvacet tisíc fanoušků ve vyprodaném Bell Centre mu aplaudovalo, vždyť dosáhnout na metu tisícovky zápasů v nejslavnější hokejové soutěži planety je počin, který se podaří jen hrstce vyvolených. Tomáš Plekanec divákům jen krátce zamával, úsměv byste ale na jeho tváři hledali marně. To však rozhodně neznamenalo, že by útočník Montrealu neměl radost. Měl. A velkou...

Foto: Graham Hughes, ČTK/AP

Tomáš Plekanec hodil puk fanouškům po svém 1000. zápase v NHL.

Článek

Nikdy si nepotrpěl na okázalá gesta. Před novináři vždy mluví tichým hlasem, nerad vyhledává přehnanou publicitu. Má prostě radši, když za něj mluví činy na ledě. „Emoce příliš neprojevuju. Proto jsem chtěl, aby (slavnostní ceremoniál před pondělním zápasem) co nejrychleji utekl a mohli jsme hrát. Samozřejmě jsem si to vychutnal, ale jsem hráč a teď se soustředím na hru. Teprve po konci kariéry takový úspěch docením," vyprávěl Plekanec.

Skromný útočník, který kdykoliv přijme jakoukoliv roli v týmu, si však uznání zaslouží.

Nejen za oddanost k jednomu klubu, v němž strávil, až na intermezzo v závěru minulé sezóny, svých celých čtrnáct sezón v NHL. I když se letos v únoru stal u Canadiens nadbytečným a Habs ho poslali do Toronta, vždy tvrdil, že jeho domovem je Montreal. A věřil, že se do něj brzy vrátí. Taky že se vrátil a nezahořkl ani, když pro něj v úvodu aktuálního ročníku nezbylo místo v sestavě.

Že by si v pětatřiceti letech zasloužil lepší zacházení od klubu svého srdce? Nic takového Plekanec nepociťoval. Nestěžoval si, naopak na sobě tvrdě makal a dál dělal v kabině mentora mladším hráčům. Po třech zápasech na tribuně se do sestavy vrátil...

Nejen za vůdčí schopnosti v kabině a svou univerzálnost si zaslouží uznání.

Své o tom vědí i trenéři české reprezentace; ať už jím byli Vladimír Růžička, Alois Hadamczik, Vladimír Vůjtek nebo naposledy Josef Jandač. Všichni dobře věděli, že pokud bude jen malá šance k získání Plekance pro MS, okamžitě po něm sáhnou. S ním totiž vždy měli jistotu, že kabinu si srovná a ta půjde za ním.

A když Plekanec mohl, kouče nároďáku nikdy neodmítl. Za posledních třináct let vynechal jen dva šampionáty. Ne kvůli tomu, že by se cítil unavený nebo dobitý po náročné sezóně, ale prostě proto, že v roce 2010 i o čtyři roky později pokaždé došel s Montrealem až do finále konference NHL.

Važme si Tomáše Plekance, co všechno nejen pro český hokej udělal. Takových lídrů a srdcařů totiž v současnosti moc není.

Své o tom vědí i v Kanadě. Buďte si jistí, že po odehrání dalších 17 zápasů mu v Montrealu vystrojí obrovskou slávu. Právě tolik utkání totiž Plekancovi chybí k magické tisícovce za jediný klub. K metě, na kterou v dějinách NHL dosáhlo jen 58 hráčů a jen dva Češi - Milan Hejduk za Colorado a Patrik Eliáš za New Jersey.

Tomáš Plekanec si místo v této společnosti plně zaslouží. I když na sobě emoce zase určitě nedá znát...

Jan Škvor

Jan Škvor
Jako redaktor internetového portálu www.sport.cz působí od roku 2007, specializuje se na lední hokej. Jako reportér absolvoval šest hokejových mistrovství světa a zimní olympijské hry 2014 a 2018.

Reklama

Související témata: