Hlavní obsah

GLOSA: Ješitnost stranou, pánové. Víc žen trenérek by sportu prospělo

O té větě jsem nemohl přestat přemýšlet. „Až před deseti patnácti lety se začalo řešit, že je zvláštní, že jsem mezi trenéry jediná žena,“ líčila Natália Hejková, odcházející koučka basketbalistek USK Praha. Proč stále v ženském sportu vedou týmy na nejvyšší úrovni převážně muži? A proč by naopak v pánském sportu člověk ženu trenérku pohledal?

Foto: Sport.cz s využitím ČTK/Kateřina Šulová

Natália Hejková, trenérka USK Praha, se vítězstvím svých svěřenkyň v české lize rozloučila s kariérou.

Článek

Nerozumím tomu. Jasně, nikdy jsem nebyl členem kolektivního celku v elitních soutěžích, nicméně z čistě profesního hlediska nevidím důvod, proč by mužský tým nemohla koučovat dáma.

Po světě najdeme pár výjimek, ale je jich pomálu. Ve druhé francouzské lize vedly v roce 2014 coby hlavní trenérky fotbalový Clermont Foot nejprve Helena Costaová a po ní Corinne Diacreová, která u mužského týmu vydržela tři roky. Ale tím tak nějak končíme, aspoň tedy v Evropě.

Za oceánem najdeme úspěšné koučky v mužském sportu častěji, ale především jako asistentky. Jenny Boucková u basketbalistů Indiana Pacers, Jessica Campbellová zase cepuje hokejisty Seattle Kraken. A když byla členem trenérského týmu německé reprezentace během MS 2022, psalo se o ní, ovšem primárně z mimosportovních důvodů. Komentoval se její vzhled, poprask vzbudila reportérka slovenské RTVS dotazem, jestli jsou pro ni někteří hokejisté z týmu atraktivnější než jiní.

Ženské podání s Natálií HejkovouVideo: Sport.cz

Což hodně vypovídá i o společnosti. Máme trenérku, tak budeme řešit, jestli náhodou nespí s půlkou kádru. Máme rozhodčí, tak ji raději pošleme k plotně, protože tam přece patří. No není to zvrácené?

Ovšem aspoň v případě sudích se už situace zlepšuje, ženy se prosazují napříč sporty i na nejvyšší úrovni. U trenérských postů je ale na čem pracovat. Samozřejmě rozumím, že i kdyby se libovolná cisžena sebevíc snažila, z fyziologických důvodů se herně na úroveň Cristiana Ronalda nedostane, to je prostě fakt. Nicméně nedostatek kouček je pro mě záhadou.

„Vedení týmů (v ženském sportu) už začala věřit, že i ženy mohou být dobrými trenérkami,“ pokračovala Hejková v onom rozhovoru v pořadu Ženské podání. Bylo by fajn, kdyby i představitelé mužských celků takovou odvahu v sobě objevili.

Nevolám po žádných kvótách, neblázněte. Ale pokud někdo sport hraje a rozumí mu, nevidím důvod, proč by nemohl trénovat coby žena mužský celek, když naopak to funguje naprosto běžně.

Jen by bylo potřeba z pohledu šéfů i hráčů potlačit v sobě ego, soustředit se na čistě profesionální věci, všechny hloupé vtípky o plotnách zakopat pod zem a uvědomit si, že rozlišovat mezi gendery je v dnešní době na podobných pozicích jednoduše nesmyslné.

Související témata: