Rubriky:

Sport+

ŠKORPILŮV ZÁPISNÍK: Bacha na Rumuny! Takovou šikanu naší lavičky jsem zažil poprvé

27. srpna 2019 17:05 - Liberec

Ligové kolo bylo předznamenáno výhrou Slavie v Rumunsku, kde k zápasu nastoupila bez bázně a hany. Leč je to jen poločas dvojzápasu a až odveta dostane psychickou náročnost do maxima. Tam už to nemá žádný možný opravný účinek. Buď je postup, nebo konec.

 

Martin Malý, ČTK

S Libercem jsme v Bukurešti proti Dinamu kdysi vyhráli 2:0. Domácí výtržníci si to šli na hřiště vyřídit s hráči i vedením a UEFA ten výsledek vylepšila na 3:0 kontumačně. Před odvetou se v přípravě nemlelo nic jiného, než že musíme chytit začátek utkání pod svou kontrolu. Výsledkem bylo, že při prvním útoku soupeře šli dva hráči Dinama snad na pět našich a po dvou narážečkách se objevil zakončující sám před naší brankou a šanci proměnil. Dál by to mohl odvyprávět brankář Hauzr, protože jsem mu ty chyby nikdy nevyčítal. Konečný výsledek 0:3 a následně vypadnutí v penaltovém rozstřelu. Zajímavé také bylo, že takovou šikanu naší lavičky od čtvrtého izraelského rozhodčího jsem zažil poprvé. Takže bacha na Rumuny!

V lize bylo nastříleno 32 gólů, přičemž se to týká jen 11 mužstev, protože pět nedalo žádný. Ti, co góly připravili nebo šance v góly proměnili, zaslouží jistě ocenění a pochvalu. Leč když se podíváme, jak bráníme, jak naši ligoví hráči nechají protivníka odcentrovat nebo vystřelit, jak nedostupujeme a máme je neobsazené i ve vlastním pokutovém území, jsme snadno obejditelní a máme problémy i s řešením standardních situací, tak ti nevím, Karle! Protože Karel Brückner říkal, že mužstvo, co neumí dát gól, je špatné mužstvo, a mužstvo, co hodně gólů dostává, má špatného trenéra.

Bývalý československý fotbalista. V minulosti Ladislav Škorpil rovněž trénoval československou juniorskou fotbalovou reprezentaci a českou reprezentaci do 21 let. V sezoně 2001/2002 společně s Josefem Csaplárem vyhráli se Slovanem Liberec český titul.

To bránění Liberce se Spartou bylo z jiného soudku. To hráče bolelo. V pojetí Liberce se hodně běhalo a hrálo do těla. Rozhodčí měl co dělat a ti, co běhali ošetřovat hráče, taky. Sparta se tím těžko dostávala ke své hře. Musela by se z tlaku dostat zjednodušením a zrychlením hry. Hráč nemůže vymýšlet, co udělá s míčem, až když ho má. Tu představu si musí udělat, když ho nemá. A zrychlit se dá i přihrávkou, ty jsou pomalé. I přes pozápasový pokřik při děkovačce ‚My chceme Spartu' jí nelze popřít výrazný podíl na úrovni utkání. Střely na branku byly 7:9 a na nastřelené tyče 0:2 v neprospěch Liberce.

Leč rozhodují góly a do nich se promítl VAR. Domácí volají Varu zdar, hosté zase Varu zmar. A rozhodčí jsou z Varu na mrtvici, protože pískají pod tlakem, že každá chyba bude odhalena. A tak jsme viděli, byla penalta, nebyla penalta a na druhé straně nebyla, byla, a nakonec být neměla. Proto se těšme, až každý hráč bude mít čip, který odhalí, zda a kdy k tělesnému kontaktu došlo. A netěšme se, až ho bude mít manžel, aby ta jeho věděla, kde je.


Časová osa: Sport+

Filtr článků - Sport+