Článek
Ostatně, který z hráčů druhé či třetí ligy by nechtěl nastoupit proti Slavii či Spartě? Samo sebou, je otázkou mentálního nastavení, zda by si fotbalista přál jít na trávník i za stavu 0:7, ale osobně myslím, že by takovou možností pohrdl málokdo. Vždyť pro některé z hráčů jde o možná největší událost kariéry, pro začínající zase o obrovskou příležitost se ukázat.
Šanci dostali mnozí, kteří obvykle v základní sestavě nenastupují (trenér Veselý pro klubový web Vyšehradu přiznal, že šetřil některé své hráče na víkendové utkání s Varnsdorfem). Na posledních deset minut také Štáfek, který s týmem podle Veselého ani jednou netrénoval. Sám kouč Vyšehradu navíc přiznal, že šlo o marketingovou akci klubu, čímž naznačil, že nasadit Štáfka nebylo nejspíš jeho rozhodnutí...
Mnozí fanoušci hercovo vystoupení srovnávají s účastí Ivana Trojana v utkání druhé ligy z roku 2009, v němž známý příznivec Bohemians v dresu Klokanů na chvíli naskočil v posledním utkání sezony. Tehdy ale šlo o poctu fanouškovi, který klub dlouhodobě podporuje a napomohl k jeho záchraně, navíc v zápase, v němž už o nic nešlo. Bohemians měli totiž už před ním jisté, že postupují do nejvyšší soutěže.
Co mi ovšem přijde důležitější a podstatnější, Ivan Trojan tehdy nevyužil své účasti na trávníku k propagaci sebe sama či své značky. A už vůbec ne k natáčení. Prostě si zahrál za svůj milovaný klub.
A jsme vlastně u toho. Pokud by Štáfek za stavu, kdy byl duel rozhodnutý, nastoupil jen tak a za souhlasu trenérů, vadit by to nemuselo. Pobavení pro diváky, upoutání pozornosti, reklama pro klub i Štáfka.
Dejme tomu.
Jenže při epizodním účinkování "Laviho" na žižkovském trávníku šlo dost možná i o něco jiného...
Jako výrazně větší problém než přítomnost „Laviho" na hřišti jsem vnímala přítomnost kamery poblíž. Předzvěst, že záběry pořízené během zápasu se objeví v nějakém dalším projektu?! Sám Štáfek to nevyvrací. „Nemůžu nic říct, nechte se překvapit," usmíval se.
A právě to považuji za hlavní důvod, proč celá akce byla neuctivá k hráčům Vyšehradu. Pod dohledem kamery se z nich stali v soutěžním zápase komparzisté v rozjetém projektu někoho jiného.
Ostatně bylo na nich patrné, že se jim do spolupráce s Lavickým moc nechce. K míči ho nepouštěli a ačkoli se Štáfek snažil být aktivní, nabíhal si, ukazoval, kam chce míč, spoluhráči jeho prosby nevyslyšeli. Je však otázkou, zda šlo o projevení názoru na celou akci, či o předem připravený scénář. Ten nejspíš naplňovali beze zbytku i fanoušci, kteří Laviho nepřivítali dvakrát nadšeně, což bylo i podle slov Štáfka přesně to, co si přál.
Vše korunovaly rozhovory po zápase, jež nejspíš zapadaly do celého plánu a byly jeho součástí. Už tím, jak se v nich Štáfek stylizoval, neboť na některé otázky nejspíš neodpovídal podle toho, co si doopravdy myslí, ale jako kdyby byl opravdu Lavim. Nemluvě o tom, že některé výroky působily, že si spíše dělá legraci. Což produktu zvanému MOL Cup, který je už tak mnohými fanoušky kritizovaný, na vážnosti rozhodně nepřidalo.
Ať už si člověk o přítomnosti Štáfka na hřišti ve středečním utkání domácího poháru myslí cokoli, jedno je jasné: Značka Lavi se po jeho epizodním účinkování v pohárovém klání dočkala masivní reklamy. Z hlediska marketingu šlo nesporně o výborný tah - o Lavim mluví fanoušci, prostor téma dostává i v médiích (o čemž svědčí i tato glosa), a o to asi šlo Štáfkovi především.
Nedá mi to ale, abych si nepoložila čistě hypotetickou otázku: Dostal by se Lavi na trávník, pokud by byl stav utkání 1:1 a Vyšehrad byl Slavii vyrovnaným soupeřem? Vyhrál by v tu chvíli duch marketingu, nebo touha zvítězit a vyřadit soupeře jako je Slavia?
Přiznám se, že nevím, zda chci znát odpověď.
Posila serveru Sport.cz se chtěla sportovní novinařině věnovat od dětství. Barbora Klímová vedle práce sportovní redaktorky v současné době spěje i k dokončení magisterského studia psychologie na Univerzitě Karlově. Její životní vášní je fotbal. |