Rubriky:

Sport+

Střílel góly za Maďarsko, Československo i Španělsko, nakonec kvůli němu postavili i Camp Nou

2. listopadu 2019 11:21 - Praha

Takovou sezonu Barcelona ještě nezažila. Ten rok totiž vyhrála všechno, co se vyhrát dalo. A vyhrála by toho ve dvaapadesátém roce nejspíš ještě víc, kdyby bylo o co hrát. Jenže Pohár mistrů evropských zemí dosud nebyl na světě, takže se musela spokojit s trofejemi, které k mání byly. K poháru za ligový primát přidala trofej za vítězství v Copa del Generalisimo, tedy v pohárové soutěži nesoucí v současnosti název Copa del Rey, navrch získala i trofej udělovanou ve Španělsku mužstvu s největším rozdílem mezi nastřílenými a obdrženými ligovými góly.

 

Profimedia.cz

Tím ale tažení za trofejemi neskončilo. Tou čtvrtou byl Latinský pohár, o který hrála mužstva z Itálie, Francie, Portugalska a Španělska a jenž za pár let posloužil jako inspirace úpro vznik zmiňovaného Poháru mistrů evropských zemí.

Tým FC Nice sice měl ve finále v pařížském Parku princů výhodu domácího prostředí, přesto mu nebyla nic platná. Barcelona vyhrála 1:0 a získala další trofej. A aby nebylo úspěchů dost, zahrála si s Nice znovu o Copa Martini & Rossi a rozstřílela ho 8:2.

Pomalu dva miliony fanoušků oslavovaly své hrdiny při návratu do Barcelony.

Světoobčana Ladislava Kubalu nejvíce ze všech. V rodném Maďarsku střílel góly za Ferencváros, Honvéd i reprezentaci své země, v Československu, jehož občanství získal záhy po příchodu do Bratislavy, je dával za ŠK Bratislava a po Bicanově boku i za národní tým ČSR, jenže teď byl jejich.

Už to nebyl László ani Ladislav, ale Ladislao.

Don Ladislao, protože patřil jen jim.

Kataláncům.

Zleva Jiří Hanke, Ferdinand Daučík a Ladislav Kubala v barvách Barcelony.

Archiv FC Barcelona

V sezóně 1951- 1952 nasázel soupeřům v devatenácti utkání 26 gólů. Sportingu Gijón jich dal v ligovém zápase hned sedm, Celtě Vigu pět, dvakrát se blýskl hattrickem.

Obdivovali jeho virtuózní techniku, vedení míče a střelbu. Úžasem vzdychali nad lehkostí a elegancí, s jakou si na hřišti počíná. Nad jeho taktickou vyzrálostí rovněž. Hlavně je však fascinovala Kubalova zarputilost a houževnatost, vlastnosti u španělských hráčů málo vídané.

On je do Barcelony přinesl, a proto Barcelona vyhrávala, co se vyhrát dalo.

Ani tuberkulóza, s kterou bojoval Kubala na přelomu roku padesát dva a padesát tři čtyři měsíce v horách Sierra de la Demanda na severu Španělska, jeho hvězdnou kariéru nezbrzdila.

Stal se pro Barcelonu zjevením, takže každý chtěl vidět, jak božský Don Ladislao hraje. I proto klubové vedení rozhodlo, že namísto starého stadionu Les Corts, na němž získala Barcelona do té doby šest mistrovských titulů, ale do jehož ochozů se vešlo pouhých 48 tisíc diváků, postaví nový fotbalový chrám.

Co chrám. Velechrám.

Mnohem větší, modernější, schopný pojmout alespoň sto tisíc diváků.

Tři roky, během nichž získávala Barcelona další a další trofeje, se stavěl obrovitý stadion, aby každý z fanoušků katalánského klubu měl možnost na vlastní oči spatřit Kubalu.

Barcelona se kvůli stavbě neskutečně zadlužila. Jen za pozemek zaplatila 37 milionů peset. Původní rozpočet počítal s tím, že nový fotbalový chrám přijde na 66 milionů, ve skutečnosti ale jeho výstavba stála 288 milionů.

24. září 1957 byl v přátelském střetnutí mezi FC Barcelona a fotbalovým výběrem Polska hrajícím pod hlavičkou Varšavy slavnostně otevřen.

Dostal název Camp Nou.

Sedm let po Kubalově smrti před ním byla vztyčena socha.

Kubalova.

Ladislav Kubala má před Camp Nou sochu.

Profimedia.cz

Fotbalisty, který psal po celé jedno desetiletí slavnou éru Barcelony a kvůli němuž narostl počet klubových členů do astronomických rozměrů. Počátkem padesátých let jich bylo šestadvacet tisíc, v slavném roce 1952 se jich pyšnilo legitimací Barcelony přes dvaapadesát tisíc, vysvěcení nového stadionu arcibiskupem Gregorio Modregem Casausem bylo přítomno sto tisíc členů CF Barcelona.

Ládislao, nebo chcete-li László ale také Ladislav Kubala mezi nimi.

Reprezentant tří zemí, jenž postupně reprezentoval Československo, Maďarsko, a nakonec i Španělsko, ale který měl přesto během zářné kariéry smůlu, neboť mu nikdy nebylo dopřáno zahrát si na velkém světovém turnaji.

Ladislav Kubala ukončil kariéru roku 1961.

Z Československa odešel v čtyřicátém osmém roce, o rok později emigroval z Maďarska převlečen do uniformy Rudoarmějce na korbě náklaďáku přes ruskou do americké zóny v Rakousku, odkud putoval dál do Itálie, aby v padesátém roce zakotvil ve Španělsku, které se stalo jeho třetím domovem.

Za zářný reprezentační tým Maďarska si proto na světovém šampionátu ve Švýcarsku v roce 1954 nezahrál a stříbrné medaile s ním nezískal. A když se stejně báječným národním týmem Španělska probojoval o šest let později do čtvrtfinále Poháru národů, uznaného později za premiérový ročník mistrovství Evropy, nesměla španělská reprezentace na přímý rozkaz generalissima Franka ve čtvrtfinále proti sovětské sborné nastoupit. A na světový šampionát v roce 1962 v Chile pětatřicetiletý Kubala necestoval, protože byl zraněný.

Kubala, o němž byl natočen film Hvězdy hledají mír, ve kterém si sám zahrál a jenž se stal ve Španělsku po dva roky kasovním trhákem.

Barcelonská legenda, kterou měli i samotní fanoušci katalánského velkoklubu za lepšího fotbalistu, než jakým byl Cruyff či Maradona. Když totiž v roce 1999 při oslavách stoletého výročí hlasovali o nejlepším fotbalistovi všech dob v dresu Barcelonu, vyhrál u nich na celá čáře Ladislao Kubala.

Světoobčan, jak sám sebe nazýval, kvůli němuž postavili Camp Nou.

Ladislav Kubala
Narozen: 10. června 1927. Zemřel: 12. května 2002
Fotbalová kariéra: 1942 - 1944 Ganz Torna Egylet, 1945 - 1946 Ferencváros Budapešť, 1946 - 1948 ŠK Bratislava, 1948 - 1949 Vasas Budapešť, 1949 - 1951 distanc FIFA (FC Hungaria),1951 - 1963 FC Barcelona, 1964 - 1965 Espaňol Barcelona, 1965 - 1967 FC Curych (hrající trenér), 1967 Toronto Falcons
Ligové starty a góly: v maďarské lize 69/10, v československé lize 33/14, ve španělské lize 248/138, ve švýcarské lize 12/0, v kanadské lize 19/5
Reprezentační starty a góly: Československo 6/4, Maďarsko 3/0, Španělsko 19/11
Největší úspěchy: čtyři mistrovské tituly s CF Barcelona v sezonách 1951/1952, 1952/1953, 1958/1959, 1959/1960
- pět vítězství v Copa del Generalisimo s CF Barcelona v roce 1951, 1952, 1953, 1957 a 1959
- dvě vítězství v Poháru veletržních měst s CF Barcelona v sezonách 1955 - 1958 a 1958 - 1960
- vítězství v Cup Latina s CF Barcelona v roce 1952
- dvě vítězství s CF Barcelona v Copa Duarte v roce 1952 a 1953
Zdeněk Pavlis, Sport.cz

Časová osa: Sport+

Filtr článků - Sport+