Článek
„Jestli se začne hrát příští rok v lednu, bude to úspěch," tvrdí dvojnásobná grandslamová šampionka a vítězka Turnaje mistryň v deblu. „Díky manželovi vidím do zákulisí WTA, která teď řeší potenciální rozvrh turnajů. Pokud by se mělo začít už od US Open, jsou tam hrozné otazníky," dodává Sestini Hlaváčková.
Kvůli celosvětové pandemii koronaviru se rušil turnajový program včetně Wimbledonu. Ženský i mužský profesionální okruh sice živí naději, že by se mohlo začít hrát na amerických betonech, ale to je vzhledem k aktuální situaci dost odvážná a možná až bláznivá představa.
„Snad je nějaká možnost, že by se na podzim hrálo v Číně. Ale tyhle turnaje by musely mít velmi přísná zdravotní pravidla. Hrálo by se bez diváků. Jakmile by měl někdo z hráčů teplotu, tak by musel na test a celý turnaj by čekal, jak to dopadne. Dál je to otázka ubytování, dopravy, jak si udržet tu separaci, sociální distanc. WTA i ATP dělají všechno, aby to šlo, ale nejsem si jistá, jestli je to v tuhle chvíli vůbec možné," říká Sestini Hlaváčková.
Ona sama loni přerušila kariéru kvůli narození dcerky Isabelly, kterou teď před sebou na procházkách tlačí v kočárku. Že by se ještě pokusila o comeback, momentálně vylučuje.
„Nevím, jestli někdy budu mít náladu a energii. Dávám tomu tak deset procent," odhaduje. „Mám sice zmražený ranking, takže bych se mohla vracet jako světová devítka, ale já s touhle myšlenkou nepracuju. Možná až bude malá o něco starší a já bych se třeba chtěla loučit na dvou evropských grandslamech. Ale hrát čtyřhru znamená mít parťačku, být k ní zodpovědná a dobře se připravit," přemítá žena, která při vyhlášení nouzového stavu v Česku zažila dosud nepoznané pocity.
Andrea Sestini Hlaváčková se svojí někdejší deblovou parťačkou Lucií Hradeckou.
„Když všichni přiznali, co je to za průser, tak jsem se opravdu vyděsila. Pokud bych byla single nebo jen s manželem, tak si člověk koupí dva balíky těstovin, ale takhle jsem řešila i jídlo pro malou. Abych ho měla dost, abych neonemocněla a mohla se o ni starat... Chápu, že mladí lidé bez dětí to nevnímají tak silně, ale na mě dolehla panika. Je to jiné, než když je člověk sám," ví dobře.
Vzhledem k tomu, že si vzala Itala, má třiatřicetiletá tenistka i dobrý přehled o situaci v jeho domovině. „Nejbližší rodina je v Římě, tam je situace lepší než na severu země, ale karanténní opatření jsou oproti nám mnohem přísnější. Je to jako být ve vězení," tvrdí Sestini Hlaváčková.
„Když to porovnáme s celou Evropou, tak jsme na tom v Česku skoro nejlíp. Francouzi mohou maximálně kilometr od domu, v Itálii jsou omezení i na počet lidí v supermarketu. Tady si ale lidi pořád stěžují, to je takový náš zvyk."
