Strýcová o krachu manželství: Chtěla jsem děti, tenis mě nezajímal

Barbora Strýcová se ve svých 34 letech pomalu loučí s kariérou. O svých zkušenostech na kurtu i mimo něj se česká bojovnice podělila bez zábran s fanoušky. Na řadu tak přišla celá řada zajímavých témat, jakými bylo třeba její manželství, do kterého vstoupila ve dvaceti letech či těžké zranění jejího otce.

"Když mi bylo dvanáct, musela jsem se rozhodnout, zda dám přednost tenisu, nebo krasobruslení. Vyhrál tenis. A hlavní šlo o to, že to byla má volba, ne mých rodičů. Tenis však není krásnou pohádkou, kterou si užíváte. Řada lidí si myslí, že trávíte čas na krásných místech v luxusních hotelích, ale tak to není," popisuje své začátky plzeňská rodačka.

Dvojnásobná vítězka juniorského Australian Open zažívala složité časy především ve dvaceti letech. "Byla jsem juniorskou mistryní světa a když jsem přestoupila mezi ženy, patřilo mi 56. místo. V té době mi bylo dvacet a já se vdávala. Byla jsem bláznivě zamilovaná. Znali jsme se teprve tři měsíce a hned byla svatba. Vydrželi jsme spolu osm let, pak jsme se rozvedli," popisuje manželství s německým tenisovým trenérem Jakubem Hermou-Záhlavou Strýcová.

"Oba jsme byli velmi mladí, ale opravdu jsme se měli rádi. V té době bych klidně dala přednost tomu, abych měla děti, než neustále cestovat po světě a pořád hrát. Chtěla jsem ukončit kariéru, už jsem toho měla dost. Každý týden jiný hotel, jiná postel, bylo to těžké," přiznává česká šampionka.

A brzy následovaly i další problémy. "Jako juniorka jsem byla zvyklá vítězit a najednou to přestalo. Začala jsem o sobě pochybovat, nevěřila jsem si. A jakmile o sobě pochybujete, je to začátek konce. Propadla jsem se na 220. místo a musela začít prakticky od nuly. Bylo mi 25 let a měla jsem obrovské štěstí, že jsem potkala ty správné lidi. Ti mi pomohli zpět," pokračuje ve svém vyprávění tenistka.

Její vášeň pro bílý sport však s postupujícím věkem narůstala. "Je mi 34 a já tenis miluji více než kdy předtím. Když ho nemůžu hrát, strašně mi chybí. Postrádám ten adrenalin, vášeň. Nic se nevyrovná pocitu, když vyhrajete zápas, je to něco neuvěřitelného. I když mám hraní někdy plné zuby, vždycky mi po krátké době začnou kurty zase chybět," říká aktuální světová deblová dvojka.

Velkou roli v úspěšné kariéře "divé" Báry hráli rodiče. "Můj táta měl krátce před tím, než jsem se narodila, vážnou nehodu. Doktoři mu řekli, že už nikdy nebude chodit. Pracoval v dolech a zasypalo ho to. Když ho vytáhli, měl nohu v hrozném stavu. Učil se znovu chodit a dokonce začal jezdit na snowboardu. Nikdy se nevzdával a to motivovalo i mě v celém mém životě."

Barbora Strýcová musí stejně jako celý tenisový svět čekat na restart přerušené sezony. Velkou motivaci pro závěr její kariéra měla být olympiáda v Tokiu, která byla přeložená na příští rok.

O tom, zda bude ve své úspěšné kariéře česká bojovnice pokračovat, rozhodnuto není. Radost z tenisu ji však rozhodně neopouští, a tak je velmi pravděpodobné, že své tenisové sbohem ještě odloží.