Hlavní obsah

Analýza finále: Plíšková? Bojovnost za jedna, ale moc opatrná taktika

Málokdo má ženský tenis tak v oku jako někdejší fedcupový a daviscupový kapitán Jan Kukal. Před lety vedl Hanu Mandlíkovou a Helenu Sukovou, teď si nenechá ujít žádnou příležitost, aby mohl sledovat současnou úspěšnou vlnu českých hráček. Pro Sport.cz hodnotí finále Wimbledonu a výkony Karolíny Plíškové.

Foto: Paul Childs, Reuters

Karolína Plíšková a její vítězné gesto v průběhu finále proti Ashleigh Bartyové z Austrálie.

Článek
Fotogalerie

„Začátek zápasu ji zastihl v útlumu do stavu 0:4. Úžasně se ale zvedla ve druhém setu, kdy fantasticky zabojovala. Největší chyba nastala na začátku třetí sady, že nechala Bartyovou utéct na 0:3.

Obě se dobře znají, Karolína s ní měla 2:5 na zápasy, ale překvapilo mě, že hrála až moc volně, opatrně. Tím pádem byly dlouhé výměny. Zvládala je fyzicky úžasně, se 186 centimetry chodit do kolen je obrovsky těžké. Jenže měla hrát mnohem agresivněji.

Škoda taky, že nevyužila ohromnou psychickou výhodu, kdy v koncovce druhé sady vyrovnala pomalu ztracený zápas. Měla se na Bartyovou vrhnout, ale ona pokračovala s těmi dlouhými výměnami. Bartyová někdy dělá lehké chyby, ale díky zkušenostem z kriketu se jí na trávě dobře hýbe.

Škoda slabšího podání

Kdyby po druhém setu dobře začal třetí, mohlo to být jinak. Ovšem ne s takovou taktikou. Karolíně taky nešel servis jako v semifinále. Měla úspěšnost prvních podání hlavně na začátku slabší (55 procent v úvodní sadě). Předtím napálila za 6 utkání 54 es. Chtělo to lehčí body. Protože Australanka variuje hru, všechno vrátí. Pořád to mění, hraje slajs...

I když ale Karolína zápase stále dotahovala, tak to udělala soupeřce velmi těžké. Bartyová je už ale delší dobu světová jednička a že by dvakrát nedoservírovala zápas na trávě, to by bylo moc.

Celý náš ženský tenis teď nakopla triumfem na French Open Krejčíková. Její vzestup přišel ve 25 letech což je ideální věku. Viděli jsme, že talentovaná osmnáctiletá Raducanuová se z toho tlaku ve Wimbledonu totálně 'zbláznila'. A mezitím se v Paříži 'zbláznila' Ósakaová.

Z dřívějška ještě pamatuju, jak se s tlakem špatně vyrovnávaly Tracy Austinová, Andrea Jaegerová nebo Jennifer Capriatiová. Nikdo si neumí představit, jaký je to tlak na psychiku hrát o titul ve Wimbledonu. Teď poprvé přinutil k pláči i Karolínu Plíškovou.

Foto: Paul Childs, Reuters

Finalistky Wimbledonu Ashleigh Bartyová z Austrálie a Karolína Plíšková.

Připomnělo mi to prohrané finále Jany Novotné se Steffi Grafovou v roce 1993, kdy brečela na rameni vévodkyni z Kentu. Ty záběry obletěly svět. A když teď ukázala emoce Karolína, tak věřím, že se do finále taky ještě vrátí a zvládne ho. Je vidět, že jí na tom záleží.

Vypinkat Bartyovou na trávě je složité

Byla skvěle připravená. Zlepšila pohyb i druhý servis. Jen opakuji, že nevím, proč volila tuto taktiku a dala Australance možnost hrát. Vypinkat Bartyovou na trávě je velmi těžké. Na začátku to vypadalo na katastrofu, Martina (Navrátilová) se tam několikrát chytala za hlavu, ale pak z toho byl skvělý zápas.

Když se Australanka ve druhé sadě lekla, ta na ni měla vletět. Se Sabalenkovou byla taktika skvělá, tady to bylo příliš opatrné. Přitom ve druhé sadě ukázala, jak může hrát. Vytáhla i krásné bekhendové voleje. Když se dostala v roce 2016 do finále US Open, tak tam byla mnohem odvážnější, hrála s rizikem.

Každopádně tohle byl pro Karolínu krásný comeback do top 10 (na 7. místo) a důvod, aby si mnohem víc věřila. I na olympiádě v Tokiu."

Reklama

Související témata: