Hlavní obsah

Jsme idioti. Čtvrté místo je nejstupidnější věc na světě, posteskl si Koukal

Pchjongčchang

Zničený prohrou, zničený zmařenou životní příležitostí. Opřený o zábradlí s hlavou sklopenou si český hokejový obránce Petr Koukal promítal bitvu o 3. místo na zimních olympijských hrách v Pchjongčchangu, v níž Kanada v sobotu zvítězila 6:4. „Ani nemohu popsat, jak nezdar bolí,“ posteskl si pětatřicetiletý borec.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Český reprezentant Petr Koukal po prohraném utkání o bronz.

Článek

Jak moc s vámi zacloumalo jednatřicet vteřin v polovině první třetiny, kdy jste sice dokázali reagovat na první gól Kanady, ale vzápětí znovu inkasovali a následně už jen dotahovali manko ve skóre?

Druhý gól byl asi moment, který zápas převážil. Kdybychom šli do vedení, mohli jsme hrát přesně to, co Kanada. Vyhazovat puky a čekat na brejky, které by se dostavily. V semifinále proti Německu se kanadští hráči dostali přesně do této situace. Němci jezdili dva na jednoho, tři na dva. My jsme to tlačili do kopce a nezvládli to.

Poznamenal vás hodně semifinálový nezdar s Ruskem?

Ne. To si nemyslím. Pořád v nás všech byla strašná touha získat medaili. V životě už se na olympijské hry nedostanu. Nedá se popsat, jak nezdar bolí.

Představovala ve vašich očích Kanada hratelného soupeře?

Každý na tomhle turnaji byl hratelný. Rusko jsme v semifinále ždímali. Jenže jsme nebyli od čtvrtfinále schopní vstřelit první gól. Pokaždé jsme tekli. A skóre se nedá otáčet věčně.

První čtyři zápasy turnaje jste zvládli vítězně, následně jste ovšem dvakrát prohráli a končíte čtvrtí. Jak budete na turnaj s odstupem vzpomínat?

Je to o ničem. Zbytečné tři týdny. Čtvrté místo? Úplně nejstupidnější věc na světě. Co k tomu mám dál říkat. Každý jsme se nadřel a teď musíme koukat, jak Kanadě předávají medaile. V prd... všechno. Je to prostě o ničem, není na co vzpomínat.

Všichni jste zmiňovali fantastickou partu a pohodu, která v týmu vládla. Umocňuje společné odhodlání nynější tíhu nezdaru?

Jsou tu kluci, kteří když odejdou do NHL, tak se na olympiádu třeba zase podívají. Ale pro spoustu z nás to byla poslední šance. Já v ní ani nikdy nedoufal. Přišla a měli jsme dva zápasy, z nichž stačilo jeden vyhrát, a získali jsme olympijskou medaili. Nevyhráli jsme ani jeden...

Podobný scénář zažila reprezentace v bojích o medaile už na mistrovství světa 2014 a 2015, kdy po prohraném semifinále přišel nezdar i v boji o bronz. Co to vypovídá o českém hokeji?

Já nebudu nic analyzovat, na to jsou tu jiní lidé. Před čtyřmi lety v Bělorusku i následně v Praze se nám nepodařilo vůbec skórovat, už jsme si z toho dělali trošku srandu. Teď konečně góly dáme, ale dostaneme jich šest. To je strašné. Jsme idioti, samozřejmě. Nemůžeme přece soupeře pustit do dvoubrankového náskoku. Sice bylo ještě dost času, ale ve druhé části jsme se neprosadili. To přišlo až v závěru třetí. Už bylo pozdě.

Reklama