Článek
„Ptali se mě už v prvním tréninku a řešilo se to na schůzi trenérů. Můj kouč řekl, že když mi to nebude vadit, klidně si ji vezmu," vyprávěla svěřenkyně Zdeňka Šafáře.
Kučerová pak s minikamerou na helmě odjezdila všechny tréninky. „Poznáte, že tam máte něco navíc, ale rychle si zvyknete," ujišťovala Kučerová. „Nijak mě to neomezovalo. Navíc v té jízdě máte tolik věcí, na které se musíte soustředit, že nějaké závaží na hlavě je to poslední, na co myslíte," usmívala se jediná česká skikrosařka na hrách. „Říkala jsem si, že když s ní jela Evka (Samková), pojedu taky, i když ta je trochu někde jinde," uznala.
Organizátoři Kučerové samozřejmě byli vděční. „Děkovali mi, že jsem natočila nejlepší obrázky. Aspoň v něčem jsem dobrá," vtipkovala Kučerová. V osmifinále se na záběrech před ní objevila jen Švédka Sandra Näslundová, ve čtvrtfinále už nedobrovolně v cílové rovince natáčela tři soupeřky a v závodě skončila na celkovém čtrnáctém místě.
Kameru na helmě ostatně pro vlastní potřebu používá při trénincích často, záběry z ní jsou pak cenným studijním materiálem při odhalování chyb. „I tady jsem si to po trénincích pouštěla, určitě budu chtít i záběry ze závodu. Akorát pak možná budu ještě víc naštvaná," tušila osmadvacetiletá lyžařka.
I čtvrtfinále přitom měla rozjeté slušně, bojovala o druhé postupové místo. Třebaže o deset příček vylepšila pozici ze Soči, spokojená nebyla. „Štve mě to, šance byla. Asi není špatné být na olympiádě do šestnáctky, ale já chtěla být v desítce a to pro mě nebylo nereálné," ví Kučerová, jejímž nejlepším výsledkem na vrcholné akci byla šestá příčka na mistrovství světa v rakouském Kreischbergu před třemi lety.