Článek
Po olympijských vesnicích bloumají lidé v reprezentačních soupravách s mobily v ruce a po chvíli zastaví. V místě, kde se virtuální odznak nachází, jim naskočí otázka týkající se historie her či pořadatelské země a správná odpověď zajistí zisk odznáčku.
„Třeba tam byla otázka na národní korejský strom. Nebo kdo byl nejmladší účastník her ve sjezdovém lyžování. Když odpovíme špatně, dobrá odpověď se ukáže, tak příště už víme," hlásí běžkyně na lyžích Petra Nováková, jedna z těch, které zaujala hra kombinující fenomén začátku tisíciletí pokémony a snahu získat co nejvíc odznáčků.
„Já už sesbírala všechny," chlubí se biatlonistka Veronika Vítková. „Je jich devět a dvě sady, takže celkem osmnáct," vypočítává svou sbírku. Ženská část české výpravy je ve sběru odznáčků aktivnější, ale mánie pomalu pohlcuje i ty, kteří ji zprvu odmítali.
„Jeden večer se nám Rybis smál, že běháme po jídelně a hledáme odznáčky a druhý den už hledal taky," s úsměvem práskla Vítková na reprezentačního kouče Ondřeje Rybáře.
I další biatlonista Michal Šlesingr už si aplikaci otevřel. „Když jsem seděl u snídaně a náhodou byl v zóně odznáčku, tak jsem si ho vzal," usmíval se. „Ale říkal jsem si, že by bylo dobré, kdyby to mělo další sociální rozměr. Třeba ve smyslu, aby to svádělo lidi do hloučků na jedno místo, ať si začnou povídat," navrhoval Šlesingr vylepšení.
I tak se ale sportovci při sběru často potkávají. „Když se vidíme s ostatními, tak se na sebe všichni usmívají, protože každý běhá po vesnici s mobilem a hledá odznáčky," hlásí Vítková. „Když bylo minus dvacet, tak jsme ven nechodili, ale teď brouzdáme," přitakává Nováková.
Pár sportovců ale ještě nové módě odolalo. „Ani nevím, že nějaká aplikace existuje. Jsem stará škola, takže sbírám klasické, stejně jako na minulých hrách," říká rychlobruslařka Martina Sáblíková. „Já taky zůstala věrná tradici a sbírám klasické odznaky," přitakává její reprezentační kolegyně Karolína Erbanová.
