Článek
Jaký je aktuálně stav vašich zad? Bolesti už zcela ustoupily?
V rámci možností je to dobré. Trošku bolest přetrvává, ale nejde o nic, co by mě limitovalo.
Můžete současný stav přirovnat k situaci, v které jste byla v průběhu sezóny?
Cítím se na ledě lépe i časy vypadají lépe, což mě uklidnilo. Ale první dny po příletu jsem chtěla letenku zpátky do Česka. Bylo vážně příjemné, když jsem v úterý jezdila a měla z bruslení zase hezký pocit.
Lze rozpoložení přirovnat ke stavu, v němž jste byla před olympijskými medailovými závody ve Vancouveru a v Soči?
Vůbec ne! Je to zcela odlišné, chybí mi vítězství. V těch zmíněných sezónách jsem před cestou na olympiádu vyhrála nějaký závod, nebo jsem jich spíše vyhrála víc. Letos jsem ale byla třikrát na pódiu, vítězství žádné.
A chybí vám triumf pro klid a sebevědomí?
Na jedné straně můžu překvapit. Problémy se zády mě vážně limitovaly. Ale momentálně jsem jinde. Daleko jinde. Jenže na druhou stranu nevím, jestli aktuální stav bude dostačující.
Sledujete během tréninků soupeřky?
Jasně. A přijde mi, že všechny jezdí strašně rychle. Před Soči jsem si říkala, že bude osm až deset holek, které pojedou o placku. A pak mnohé závodily pomaleji, než jsem očekávala. Načasovat formu není snadné, k tomu se přidá nervozita... Ale taky někomu škubne v šišce a může vyletět vidinou olympijského úspěchu, protože nabuzení u holek, které nikdy tuhle akci nezažily, je obrovské.
Ale i vy připouštíte, že olympijská symbolika vás vždy mimořádně motivuje.
Pomáhá všem. Beru to tak, že jde o sportovní svátek, kde se rozdávají kovy výjimečný lidem. A já jsem hrozně ráda, že se mi už povedlo do té společnosti dostat a párkrát na stupních být.
Už pětkrát. A pokud byste přidala v Pchjongčchangu zlato, překonáte v historickém medailovém pořadí Emila Zátopka.
Slyšela jsem o tom. Rozhodně na tuhle bilanci právě nyní nemyslím. Ale medaili chci. Pocit stát na stupních je nezapomenutelný. Proto jsem se odmítla i přes všechny potíže provázející sezónu vzdát. Chci mít placku.
